filosofie-i-skripta-k-hauzer-z-bigl

Podle POPPERA nelze na společnost aplikovat obvyklé metody přírodních věd formulující obecné zákony např. proto, že nemůžeme vůbec předvídat budoucí nárůst našich poznatků a změnu naší životní zkušenosti, které podstatně ovlivňují lidské jednání. Z toho vyplývá, že také nelze předvídat či plánovat budoucí vývoj společnosti. Místo uskutečňování představ o ideálním a dokonalém stavu společnosti jako cíli politického plánování, které v sobě nese nebezpečí, že ostatní budou násilnými prostředky přinuceni tuto ideální vizi přijmout, je třeba bojovat proti různým konkrétním formám odstranitelného utrpení, společenského zla a nespravedlnosti. Proto je třeba se soustředit na řešení jednotlivých problémů a směřovat k postupným a dílčím změnám společnosti a jejich institucí.

Proti velkým projektům na zásadní přestavbu společnosti staví POPPER postupné sociální inženýrství, které nehledá definitivní podobu dobra pro celou společnost, ale vede boj proti určitému zlu v jeho konkrétní podobě. Přitom vychází z kritické analýzy společenských jevů a institucí jakož i zkoumání jejich funkcí, které mají odhalit jaké možnosti se před námi otevírají, pokud chceme dosáhnout vytyčených cílů směřujících k dílčím změnám. Postupné změny zaměřené na odstraňování konkrétního zla ve společnosti umožňují včas odhalit nežádoucí vedlejší důsledky našeho jednání. Naproti tomu holistické či utopické sociální inženýrství nemůže nikdy poznat celkový rozsah změn ve společnosti, které vyvolává. V této souvislosti si lze položit otázku, zdali tento typ sociálního inženýrství vůbec ví, co na základě iluzorní představy o zákonitém vývoji společnosti koná a k čemu směřuje.

Kritický a racionální postoj k řešení dílčích problémů společnosti, pluralismus různých vzájemně soupeřících politických koncepcí umožňující, aby se prosadily ty lepší, a institucionalizovaná veřejná kritika tvoří podle POPPERA základ otevřené společnosti. Její myšlenkové principy stojí v protikladu k dogmatickému myšlení uzavřené společnosti řízené nekontrolovanou elitou, která si nárokuje monopol na pravdu.