filosofie-i-skripta-k-hauzer-z-bigl

V hospodářském životě má přednost svobodná iniciativa jedinců, proto se katolická sociální nauka vyslovuje ve prospěch tržního hospodářství. Soukromé vlastnictví představuje závazek efektivně hospodařit a výsledek používat k prospěchu celé společnosti. Podobně i hospodářská činnost nemůže být ponechána sama sobě a musí být podřízena obecnému dobru. Stát se má starat o její efektivní rozvoj a podle principu solidarity má zajistit dostatečný podíl na jejích výsledcích i těm, kteří se na těchto výsledcích nemohou podílet.

Lidé se stávají vykonavateli i obětmi procesu, který považují za nutný a neodvratný

"Totalitní teror, podstata totalitní vlády, neexistuje ani pro lidi ani proti nim. Má poskytnout silám přírody nebo historie jedinečný nástroj k urychlení jejich pohybu. Tento pohyb, postupující podle svého vlastního zákona, nemůže být dlouhodobě bržděn; nakonec se jeho síla vždy ukáže mocnější než nejmocnější síly zplozené jednáním a vůlí. Ale může být zpomalen a takřka nevyhnutelně je zpomalován svobodou člověka, svobodou, již dokonce ani totalitní vládci nemohou popřít, neboť - jakkoli ji mohou považovat za zcela bezvýznamnou a libovolnou - tato svoboda je totožná s faktem, že lidé se rodí, a že proto každý z nich je nový počátek, že v jistém smyslu počíná svět nanovo. Z totalitního hlediska nelze na fakt, že lidé se rodí a umírají, nahlížet jinak než jako na nepříjemnou překážku stojící v cestě vyšším silám."

"Cílem totalitní výchovy nikdy nebylo vštěpovat přesvědčení, ale zničit schopnost si nějaké utvořit... Žádný vůdčí princip chování převzatý z oblasti lidského konání, jako jsou ctnost, čest, strach, není nutný a ani nemůže být užitečný k tomu, aby uváděl do pohybu takový politický celek, který již teroru nikoli pouze používá jako prostředku zastrašování, nýbrž je teror svou podstatou. Namísto toho zavádí do veřejných záležitostí zcela nový princip, který se obejde úplně bez lidské vůle jednat a dovolává se naléhavé nezbytnosti jakéhosi vhledu do zákona pohybu, podle něhož teror funguje, a na němž proto závisejí osudy všech jednotlivců."

"To, co totalitní řád potřebuje k řízení chování podrobených, je náležitá příprava každého z nich pro to, aby se hodil stejně dobře pro roli popravčího jako pro roli oběti."

"Právě tak jako teror ... ničí veškeré vztahy mezi lidmi, tak i sebedonucování ideologického myšlení ničí všechny vztahy s realitou. Příprava proběhla úspěšně, když lidé ztrácejí kontakt se svými bližními, jakož i s okolím, vnější realitou; neboť spolu s těmito kontakty lidé ztrácejí i schopnost zkušenosti a myšlení. Ideálním poddaným totalitního řádu není přesvědčený nacista nebo přesvědčený komunista, ale lid, pro nějž už neexistuje rozdíl mezi skutečností a fikcí (tj. reálnost zkušenosti) a rozdíl mezi pravdivým a nepravdivým (tj. formy myšlení)."