filosofie-i-skripta-k-hauzer-z-bigl

Britský morální filosof a ekonom Adam Smith (1723-1790)

"Jakkoli sobecký může být člověk, přece jen jeho přirozenost obsahuje určité principy, které probouzejí jeho zájem o osud ostatních a učiní jejich štěstí pro něj nezbytným, ačkoli on z něj nemá žádný užitek, snad možná proto, že z něj má potěšení."

Adam Smith

Zdrojem trvalého růstu bohatství národů je podle Adama Smitha lidská práce, která přináší své plody do té míry, nakolik se uplatňuje "v přirozeném systému svobody a dokonalé spravedlnosti". Jestliže má každý možnost v rámci dělby práce a na ní navazující směny, se svobodně starat o své zájmy, pak je také současně umožněno uspokojit i zájmy všech, což má podle SMITHA vést k všeobecnému blahobytu a sociálnímu pokroku. Své vlastní individuální sobecké zájmy uvádějí jednotliví výrobci do souladu ve vzájemném soutěžení v prostředí svobodného trhu a aniž by to zamýšleli, jsou vedeni neviditelnou rukou (invisible hand) tak, že přispívají k blahobytu celé společnosti.

Nejrozumnější forma ekonomického řádu není proto výsledkem uvědomělé organizující činnosti státu, nýbrž se samovolně a spontánně utváří při dodržování určitých pravidel jako souhrn racionálního rozhodování a jednání jeho jednotlivých účastníků reagujících se znalostí daných okolností na každodenní situace. Jednotliví výrobci vědí lépe než stát, jaké jsou jejich zájmy a jak je mohou sledovat, tj. co mají vyrábět, jak výhodně prodávat apod.

Lidské jednání však podle Smitha nevedou jen sobecké zájmy, neboť k vrozenému morálnímu cítění člověka patří stejně tak jako sebeláska i sympatie pro druhé. Pomocí sympatie vysvětluje Smith naši schopnost vcítit se do situace druhých. Podobně je sympatie také vysvětlením našeho úsilí o získání souhlasu druhých s naším vlastním jednáním. Proto je sympatie, kterou Smith chápe jako pohnutku k mravnímu jednání, základem mravních norem a zásad spravedlnosti.

Spojení mezi lidmi vytvářené sympatií je jiné než vzájemná závislost sobecky zaměřených lidí v rámci dělby práce a soutěžení na trhu. Je však s ní slučitelné, protože pouto sympatie vede jednajícího k uznání spravedlivých pravidel vzájemného soužití ztělesněných např. v zákonech, podle nichž se má rozvíjet soutěž v tržním prostředí. Sebeomezování jedince na základě morálních principů vyplývajících ze sympatie a právní řád zaručený státem je podle otce ekonomického liberalismu SMITHA předpokladem svobodného tržního hospodářství.

Co tvoří občanskou společnost?

"Práce, kterou koná jedinec pro své vlastní potřeby, je právě tak uspokojením potřeb druhých jako jeho potřeb vlastních a k uspokojení potřeb vlastních dospívá toliko prací druhých. "

Německý filosof Georg Wilhelm Friedrich Hegel