zkouska

1. Metodická skepse – soustavná pochybnost
   Cíl: Nalezení jistého poznání, nezpochybnitelného základu
   Postup: Jistota smyslových poznání i matematických pravd je pochybná.
   Výsledek: Jediné, o čem nemohu pochybovat, je to, že pochybuji, a tedy, že musím existovat

2. Res cogitans – věc myslící

15. Nastiňte hlavní myšlenky Husserlovy fenomenologie. Co je epoché, fenomén, fenomenologické (transcendentální) vědomí, intencionalita?

1. Husserlova fenomenologie – názor na věci samé, nikoli zkoumání jejich výkladů, např. běžný čtenář například vůbec nezpozoruje tiskovou chybu, protože svou intencí míří k obsahu, smyslu textu, takže si správné znění automaticky opraví či „domyslí“ a fenomén vytištěného textu přehlédne.
   
   Husserlovu metodu tak můžeme přirovnat k postupu korektora, který nečte kvůli obsahu a smyslu, ale pozorně sleduje, co v textu skutečně vidí (gramatiku, chyby,…)

2. Fenomenologie – filozofický směr, přesné zkoumání jevů
   Epoché – zdržení se, snaha neunáhlit se a nepodlehnout prvnímu dojmu
   Fenomén – jev, co se člověku ukazuje, je jedno, zda se jedná o klam či nikoliv
   Transcendální vědomí – čisté, základní vědomí
   Intencionalita – zaměření k nějakému předmětu

16. Proč se fenomenologie musí věnovat otázce času? Co je jádrem fenoménu čas? Vyložte pojmy retence a protence.

1. Každý prožitek má nějaké trvání, čas je vázán na vědomí

2. Jádro fenoménu čas – kdyby nevznikala různá „teď,“ nevznikal by čas

3. Protence – To, co teprve přichází
   Retence – To, co už uplynulo

17. Vyložte, proč v případě otázky po bytí jsoucna člověk je na místě tázat se „jak“ a nikoli „co“. Heidegger říká, že člověk je „vržený rozvrh“; vyložte tuto myšlenku.

1. Člověk je vždycky někde a je tak přirozeným středem svého vlastního světa, prostorového „okolo“.

2. Vržený rozvrh – lidská podstata se rozvrhuje ve světě, vrh bytí – fatální úděl člověka