zkouska

in illo tempore zlatého věku světu imanentní

2. Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu? Vůči čemu se takto vymezuje?

1. Filozofie vůči světu nezajímá praktický postoj – čili ten, na který jsme my zvyklí. Filozofie zaujímá postoj teoretický, pro jehož studii se musíme oprostit od toho, co je pro nás samozřejmé. • Přirozený životní postoj – každodenní zkušenost – je takové chování, ve kterém nevnímáme, že to, co věci jsou, je nějakým problémem, chování, ve kterém vždy – již – víme, co jsou a jak se vůči nim chovat. To, co tedy věci jsou, v jeho rámci přitom není výslovně formulováno, nýbrž zůstává v povědomí o nich, v „povědomí“ majícím charakter samozřejmosti.

2. Vymezuje se ke vztahu myšlení a bytí, vědomí a hmoty. Zkoumá obecné principy a zákony světa, vychází z potřeby racionální metody myšlení o skutečnosti, logiky a teorie poznání. Není poznáváním neznámého, ale zproblematizováním toho již-známého (→ údiv); pochybnost (Descartes), překonání naivity

3. Vyložte (!) Platónovo podobenství o jeskyni. Pokuste se formulovat otázku (otázky), na kterou (které) toto podobenství dává odpověď.

1. V jeskyni hoří oheň, zády k němu sedí otroci a dívají se na stíny na zdi, jež mezi otroky a ohněm vytvářejí lidé s loutkami. Otroci se nemůžou hýbat, jediná realita je pro ně to, co vidí na zdi. Jednoho otroka však pustí, aby mohl poznat skutečnou pravdu.
   Při pokládání filosofických otázek se i my musíme osvobodit od toho, co jsme dosud pokládali za realitu. Jedině pak můžeme poznávat nové.

2. Jak lze dojít k poznání skutečnosti? Je svět idejí skutečným světem?
   Co je zdánlivé je vydáváno za skutečné?

4. Vyložte Platónovu nauku o idejích. Nad vchodem do Platónovy Akademie bylo podle tradice heslo: „Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj.“ Proč?

1. Ideje (původně obrazy) jsou podle Platóna formy, rody, obecné rysy bytí. Ideje jsou reálné.

2. Kdožkoli jsi neznalý geometrie, nevstupuj – geometrie přesahuje smyslové vnímání, je založená na rozumu, rozum umožňuje člověku poznání. Ve skutečnosti ale není jasné, jestli nad vchodem do akademie toto heslo skutečně bylo.

5. Jaká je souvislost mezi vznikem filosofie a prvních měst typu polis. Jmenujte hlavní rysy duchovního světa polis.

1. Polis je typ starověkého řeckého městského státu, je směrodatný pro vznik řecké filozofie, umožňuje vznik veřejné diskuze.

2. Hlavní rysy duchovního světa polis:
   Občané jsou si rovni, veřejnost nejdůležitějších projevů společenského života, mimořádné postavení slova (logos)

6. V čem je revoluční myšlení iónských fyziků (Thalés, Anaximandros, Anaximenés)? Vyložte pojmy: historia, theoria, arché.

1. Tháles – pralátkou pro něj byla voda, dal vzniknout řecké matematice (Thaletova věta) a astronomii
   Anaximandros – podle něj svět nepochází z jedné minerální látky, ale z čehosi nekonečného a neomezeného
   Anaximenés – za prvopočátek všeho považoval vzduch

2. Historia – pravěk
   Theoria – vidění, spekulace
   Arché – počátek, pralátka