Vypracované otázky 2014/2015

• podtřída: Dvojdyšní

• Austrálie, Afrika, J Amerika → letní spánek

• DS = upravená, žábry i plicní vaky

• ve střevě přítomna spirální řasa, kloaka

• Bahník australský

1. Paprskoploutvé ryby – kostra ploutví, jaké ploutve rozeznáváme, co je to Weberovo ústrojí, požeráková kost a požerákové zuby:

Paprskoploutvé ryby

• párové končetiny tvaru ploutví - tvořeny podpůrnými paprsky (odtud název třídy)

• dermálního původu, vytváří buď nerozvětvený tvrdý paprsek, nebo měkké paprsky

• párové ploutve: prsní a břišní

• nepárové ploutve: ocasní, hřbetní a řitní ploutev, někteří mají mezi hřbetní a ocasní ploutví kožní záhyb - tukovou ploutvičku není opatřena paprsky

• ocasní ploutev může být: heterocerkní - nesouměrná ze dvou různě dlouhých laloků, homocerkní - zevně souměrná, ale páteř směřuje k hornímu laloku, isocerkní - vnitřně téměř symetrický.

• kostra většinou zkostnatělá pouze u jeseterů a bichirů je chrupavčitá

• Weberovo ústrojí je tvořeno z prvních 4, až 6 výběžků obratlů mají ho řády:

• Máloostní - sem patří i kaprovití, spojuje povrch plynového měchýře s vnitřním uchem, pátý žaberní oblouk je pozměněn na požerákovou kost, na které mohou narůstat u některých skupin požerákové zuby.

1. Paprskoploutvé ryby – popis NS (hlavní centrum nervové integrace), popis oka, ÚÚ, čichu, chuti, krevní oběh (srdce), DS, VS :

Paprskoploutvé ryby

• NS = 5 dílný mozek, hlavní integrační centrum je střední mozek

• oko = tvar čočky kulovitý, akomodace oddalováním/přibližováním k sítnici

• ÚÚ = spojeno s ústrojím rovnováhy, ucho pouze vnitřní, Weberovo ústrojí – napomáhá přenosu zvukových vln

• čich = vnější nozdry s čichovými váčky

• chuť = v ústech, hltanu, ale někdy i na hlavě a na těle

• krevní oběh = 1 předsíň + 1 komora, žilný splav, tepenný násadec = venózní srdce, jednosměrný tok krve zajištěn chlopněmi, červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro

• DS = dýchají žábrami, přímo na 4 žaberních obloucích, plynový měchýř - nepárový, vniká přeměnou plicních vaků, slouží jako hydrostatický orgán, vznikl vychlípením hřbetní stěny hltanu

• VS = ledvina opitonefros

1. Paprskoploutvé ryby – popište rozmnožování, etapy ontogenetického vývoje:

Paprskoploutvé ryby

• párové pohlavní žlázy = gonády

• vaječníky (ovaria) → jikry, varlata (testes) → mlíčí

• gonochoristé, oplození vnější, pohlavní akt = výtěr

• vývoj = vykulení z jikry prochází embryonální periodou, v larvální periodě přechod na vnější výživu, perioda juvenilní končí vývojem gonád

• některé druhy v období rozmnožování migrují

1. Jak se na území ČR klasicky rozdělují vodní toky z rybářského hlediska. Charakterizujte tyto rybí pásma:

Rybí pásma

• 4 rybí pásma

• PSTRUHOVÉ PÁSMO = horní tok řek a potoků, čisté, bez organického znečištění, nasycené kyslíkem, pstruh obecný, siven americký (nepůvodní), pstruh duhový, vranka obecná, střevle potoční, mřenka mramorová

• LIPANOVÉ PÁSMO = úseky s menším spádem, pomalejší tok, hlubší toky s štěrkovým/písčitým dnem, nasycenost vody kyslíkem je vysoká → může kolísat, teplota vody kolem 20 °C, vodní rostliny, bohatá fauna bezobratlých, lipan podhorní, jelec tloušť, ostroretka, mník jednovousý

• PARMOVÉ PÁSMO = většinou vodnaté s širokým tokem, štěrkové/písčité dno, obsah kyslíku klesá, v létě se zvyšuje obsah organických látek ve vodě, vodní rostliny, bezobratlí, parma obecná, podoustev říční, ostroretka stěhovavá, hrouzek obecný

• CEJNOVÉ PÁSMO = dolní úseky větších řek, široké koryto, meandrující řeky, nánosy usazenin, teplota až k 25 °C, vyšší obsah organických látek, klesá obsah kyslíku, voda často zakalená, vodní hmyz, kapr, cejn velký, cejnek malý, plotice obecná, karas, bolen dravý…