Vypracované otázky 2014/2015

Halančíkovci

• postranní čára jen na hlavě

• u některých gynopodium = pářící orgán → pohlavní dimorfismus

• drobné rybky sladkých a brakických vod

• zástupci: živorodka duhová – „paví očko“ akvarijní rybka, mečovka mexická

Volnoostní

• kostěné štítky

• před hřbetní ploutví trny

• drobné rybky

• plynový měchýř není spojen se střevem

• zástupci: koljuška obecná, koníček tečkovaný – stará se o potomstvo samec

1. Ostnoloutví – kolik druhů tento řád obsahuje, charakteristika řádu, druhy žijící u nás a jejich význam, druhy významné z celosvětového hlediska (potrava člověka) i druhy chované v akváriích:

Ostnoploutví

• největším řádem obratlovců cca 9 300 druhů

• charakteristika = tvrdé paprsky a trny v ploutvích, nejčastěji ktenoidní šupiny, hřbetní ploutev rozdělená ne dvě části - přední tvořena tvrdými paprsky, plynový měchýř není spojen se střevem, nemají mezisvalové kosti

• zástupci: u nás: okoun říční - sportovní rybářství, chutné maso, candát obecný - akvakulturní chov, největší zástupce

• zástupci: ve světě: okounek pstruhový - z USA, introdukovaný i jinde - díky vysokému endemismu vytlačuje původní ichtyofaunu, tilápie nilská - akvakultury tropických a subtropických oblastí původem Afrika povodí Nilu, tuňák obecný - loví se hlavně kvůli potravě, makrela obecná - loví se hlavně kvůli potravě, mečoun obecný - plave rychlostí 130 km/h, sportovní rybolov

• zástupci: akvarijní: vrubozubec paví - Jížní Amerika

1. Které skupiny obratlovců řadíme mezi anamniota a proč?

Anamniota

• OBOJŽIVELNÍCI

• je to přechodná skupina mezi vodními a suchozemskými obratlovci

• většina je schopna žít na souši a dýchat vzdušný kyslík

• rozmnožování probíhá ve vodě nebo v prostředí s vysokou vlhkostí

• anamniotní obratlovci ze skupiny tetrapoda - zárodek nechrání žádné zárodečné obaly, vejce má pouze jednoduché rosolovité, výjimečně tuhé rosolovité obaly

1. Obojživelníci – charakteristika třídy, popište jejich kůži, zvláštnosti na kostře, dýchání, lebka, typ ledvin larev i dospělců, stavbu srdce, u mozku v které části j hlavní nervové centrum, které smyslové orgány hrají primární roli, je- li vyvinuté vnější ucho:

Obojživelníci

• charakteristika = poikilotermní ektodermní živočichové, tetrapodní obratlovci, anamniota, vývoj většinou nepřímý s larválním stádiem ve vodním prostředí

• kůže = holá, mají škáru a slizem zvlhčovanou pokožku, obsahuje slizové a jedové žlázy - ochrana před vysycháním a antimikrobiálním látkám i napadení mikroorganizmy, makrožlázy - shluky žláz např.: parotidy - příušní jedové žlázy, zrohovatělé palcové mozoly samců,

• kostra = kostra končetin připojena pletenci - lopatkový pletenec ztratil spojení s lebkou, dále kostru tvoří diferenciovaná páteř či zredukovaná žebra - jsou zkrácená u žab většinou zakrnělá, hrudní koš nevytvořen, bikondylní lebka - 2 kloubní hrboly

• dýchání = dýchají buď kyslík rozpuštěný ve vodě - vnějšími keříčkovitými žábrami (larvy ocasatých) nebo vnitřními žábrami téhož původu (larvy žab - pulci), dospělci dýchají vzdušný kyslík - primitivní plíce, kožní dýchání tvoří asi 30% přísunu kyslíku, bezplicní mločíci dýchají pouze kůží - plíce chybí

• ledviny = dospělci - opistonefros = prvoledviny, larvy - pronefros = předledviny, vylučují dusíkaté látky v podobě močoviny rozpustné ve vodě

• srdce = 2 předsíně a 1 komora, červené krvinky mají jádro a zůstávají trvale v cévách

• mozek =hlavním nervovým ústředím je střecha středního mozku - tectum, koncový mozek zůstává hlavně čichovým centrem, v dorzální části se poprvé objevuje asociační centrum - archipallium, vychází z něho 10 párů nervů

• smysly = důležitý zrak, hlavně u žab je velmi důležitý sluch, hlavně u červorů a některých ocasatých je významný čich, vomeronasální Jacobsonův orgán - analyzuje pachy z povrchu předmětů, vnější ucho vyvinuté není