Vypracované otázky

- srdeční stěna je tvořena 3 vrstvami:

• endokard

• myokard

• epikard

ENDOKARD = vnitřní vrstva; tunica intima - vystýlá srdeční dutinu, je v kontaktu s protékající krví, plynule přechází v tunicu intimu cév, tvoří srdeční chlopně

- skládá se ze 4 vrstev:

• endotel (endotelové buňky);

• subendotel (kolagenní vazivo);

• elasticko-muskulární vrstva (kolagenní a elastické vazivo, hladké svalové buňky; tato vrstva je silná především v srdečních síních);

• subendokard (řídké vazivo, nacházející se zde struktury převodního systému srdečního)

MYOKARD = srdeční sval; prostřední vrstva srdeční stěny; tunica media

- je tvořený příčně pruhovanou svalovinou srdeční, jejíž základní stavební jednotkou je srdeční buňka neboli kardiomyocyt

- dále se zde nachází specializované buňky převodního systému

- typická srdeční svalovina zajišťuje kontrakce srdce, převodní systém koordinuje kontrakce jeho jednotlivých oddílů

- inervace vychází z autonomního nervového sytému, který řídí frekvenci kontrakcí

- vlastní kontrakce vznikají spontánně a nikdy nepodléhají volné kontrole

- myokard je nejmohutnější vrstvou srdeční stěny

- jelikož v komorách je mnohem vyšší tlak než v síních, je zde myokard mohutnější

- myokard PK je tenčí než myokard LK

- 3 vrstvy: zevní – longitudinální

střední – cirkulární

vnitřní – longitudinální

- z hlediska morfologického i funkčního dále rozlišujeme: pracovní myokard, převodní systém srdeční a srdeční skelet.

- myokard je zásobován pravou a levou věnčitou tepnou (a. coronaria dextra a sinistra)

EPIKARD = zevní vrstva srdeční stěny; tunica serosa - mezotelová výstelka tvořící viscerální list perikardu

- od srdeční dutiny je nejvzdálenější

- komunikuje asi s 50 ml perikardiální tekutiny.

- v subepikardu probíhají koronární arterie

KREVNÍ OBĚH

Malý plicní (krevní) oběh

- PS nasává žilní krev ze systému dutých žil

- vstřikuje ji do PK, která je přečerpává plicním kmenem do plicního řečiště

- plicní kmen: dělí se na pravou a levou plicní tepnu (a. pulmonalis dextra a sinistra)

- z plic se oxidovaná krev vrací 4 plicními žílami (venae pulmonales) do LS

- z LS odtéká do LK

- krev protékající malým krevním oběhem je v plicním kmenu a v plicních tepnách žilní - nízký obsah O2

- v ostatních úsecích malého oběhu je typická tepenná krev

- pumpou plicního oběhu je PK

Velký (periferní, systémový) krevní oběh

- LK vypuzuje krev přicházející z LS do aorty, která jí svými větvemi rozvádí po těle

- krev protéká cévním řečištěm - tepnami, arteriolami, kapilární sítí, venulami, žilami a dutými žilami a vrací se do PS

- PK je pak přečerpána do malého plicního oběhu

- pumpou velkého krevního oběhu je LK

ŘÍZENÍ SRDEČNÍ ČINNOSTI

- srdce je do jisté míry autonomní orgán, podněty ke kontrakci myokardu vznikají přímo ve vlastní svalovině, a to v modifikovaných kardiomyocytech tvořících převodní soustavu srdeční