Anatomie - vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- ejakulace jednorázová (hřebec a býk) / frakcionovaná (kanec)
Pyj (penis) = pářící orgán:
válcovitý vazivový provazec s topořivými tělesy
kořen pyje – část fixovaná dvěma rameny ke kosti sedací
tělo pyje – volná část v krajině hráze a mezinoží, fixace řídkým podkožním vazivem
u kance a býka tvoří esovitou kličku
žalud pyje – zakončení volné části penisu, v ochablém stavu je ukryt v předkožce, při erekci se vysouvá z předkožky
- kanec a býk = tenký dlouhý pyj s pevným vazivem, délka u býka asi 100 cm, u kance asi 60 cm
- hřebec = kratší a objemnější pyj bez esovité kličky – asi 50 cm
tvar žaludu pyje:
u býka – rozšířený, polštářkovitý
u berana – prodloužená močová trubice
u kance – zúžený, vývrtkovitý
u hřebce – široký, klobouček
u psa – mohutně vyvinutý, za podklad má pyjovou kost
Stavba pyje = topořivé těleso + houbovité těleso + močová trubice + pomocné svaly + cévy a nervy:
Topořivé těleso:
odstupuje jako dvě ramena od sedací kosti
silný bělavý obal z kolagenního vaziva
uvnitř prostorová síť z vaziva = topořivá tkáň – dutinky vystlané endotelem
ventrální hluboký žlábek: houbovité těleso + močová trubice, dorzální mělký žlábek: krevní cévy a nervy
krvení topořivého tělesa pyje = hluboké tepny pyje – spirálovité tepny (tepny uzavíracího typu), krev odvádějí tenkostěnné žíly
Houbovité těleso pyje:
charakter protáhlé trubice, kaudálně začíná v úrovni kořene pyje, kraniálně se rozšiřuje v houbovité těleso žaludu, kt. nasedá na zahrocené topořivé těleso pyje
obklopuje močovou trubici ve ventrálním žlábku
plní se žilnou krví a je měkké
Samčí močová trubice = společná pro močové a pohlavní cesty:
od krčku močového měchýře až na žalud pyje
rozlišujeme na ní pánevní a houbovitou část:
epitel = v první části urotel – dále vrstevnatý dlaždicový
zevní ústí u hřebce v žaludové jamce v podobě krátkého výběžku
Pomocné svaly pyje:
2 párové svaly:
napřimovač pyje = příčně žíhaný sval – okolo kořene pyje, zvedá ztopořený pyj
zatahovač pyje = hladký sval – zatahuje ochablý pyj do předkožky
Předkožka (praeputium):
úzký dlouhý kožený toulec na konci pyje, ochranný kryt, v němž je uložena distální volná část pyje
skládá se z:
vnější list – ochlupená kůže břicha
vnitřní list – sliznice s množstvím žlázek, přechází na pyj jako pyjový list
předkožkové žlázy – tvoří předkožkový maz = smegma
VAJEČNÍK.
Vaječník
-
párová samicí žláza, kde se vytvářejí vajíčka a pohlavní hormony (estrogen a progesteron)
-
upevněn na stropě břišní dutiny pomocí vaječníkového okruží a vaječníkovým vazem
-
u krávy je vaječník celkem malý, velikostí i tvarem připomíná plod švestky
-
částečně ukryt je vaječníkovém vaku = prohlubeň, kterou vytváří vaječníkové okruží, vlastní vaječníkový vaz a okruží vejcovodu
-
u ovce a kozy je spíše kulovitý, tvaru lískového ořechu
-
povrch u přežvýkavců je většinou hladký
-
u prasnice má tvar maliny (kvůli většímu počtu vystupujících folikulů a žlutých tělísek)
-
u klisny je fazolovitého tvaru
-
převážná vaječníková plocha je volná a nazývá se ovulační plocha – praskají na ní dozrálé folikuly
-
dorzálně obrácený okraj s mírnou vyhloubeninou nese vaječníkovou branku – pomocí níž vstupují do vaječníku nervy a cévy a spojují se ve vaječníkové okruží
-
ke kraniální části se připojuje vejcovod
-
ovulace – prasknutí dozrálého folikulu a uvolnění vajíčka z vajíčkové jamky, z folikulu se uvolňuje tekutina, která vajíčko vyplaví do vejcovodu, kde v první třetině může dojít k oplození
-
po ovulaci se v místě prasklého folikulu začne žluté tělísko (pravé – březostní či gravidní – vzniká, pokud došlo k oplození a je většinou přítomno po celou dobu březosti; nepravé – periodické: v případě že nedošlo k oplození, poté zaniká)
-
pravidelně opakující se změny (prasknutí foliku, vytvoření žlutého tělísk a jeho zánik) nazýváme souhrnně vaječníkový – ovariální cyklus