Dedrologie-I.

Stanoviště: živnější, mírně vlhké půdy, slunce nebo jen mírné zastínění. Obstojně snáší sucho. Zpravidla uspokojivě snáší zakouřené ovzduší. U nás je otužilá, není třeba přikrývky. Zvláště mládí trpí okusem zvěří.

Padus racemosa – střemcha hroznovitá (PO)

Původ: Evropa (v jižní Evropě řídce), Kavkaz, Sibiř, Japonsko, i v Maroku

Vzrůst: listnatý strom rostoucí v lužních hájích, často keřovitě v podrostu vyšších stromů. Dosahuje výšky až 15 m. Rychle roste a často zmlazuje z pařezů.

Borka: hnědočerná až černá, hladká a později mírně rozpraskaná

Letorosty: s drobnými průduchy ve zkorkovatělé kůře a zašpičatělé pupeny.

Olistění: opadavé, listy má střídavě postavené, 6 –12 cm dlouhé, široce elipčité, na obvodu ostře pilovité.

Květ: Vonné, bílé, 10 – 15 mm široké květy květen-červen. Vyrůstají v převislých, řídkých, 8 – 15 cm dlouhých hroznech, po 10 – 25.

Plod: kulovité černé peckovice o průměru 8 mm (velikosti hrachu) s nepravidelně brázditou peckou.

Stanoviště: Slunečná poloha, snáší i lehký polostín. Roste dobře v průměrných písčitohlinitých zahradních půdách. Jsou otužilé, ale je lepší je dávat na chráněná a teplá stanoviště. Snáší zakouřené ovzduší, netrpí okusem zvěří. Silně trpívá mšicemi a housenkami

Padus serotina – střemcha pozdní (PO)

Původ: jihovýchodní Kanada a střední a východní USA

Vzrůst: 8-16 (-30) m vysoký štíhlý opadavý strom s vodorovnými, krátkými větvemi.

Kmen: rovný

Borka: tmavohnědá, čtverečkovitě se odlupující, rozpraskaná

Letorosty: lysé, aromatické

Olistění: opadavé. Listy má kožovité, svrchu leskle zelené, 6 - 12 cm dlouhé, zašpičatělé, jemně vroubkovaně pilovité, na rubu při hlavním nervu rezavě chlupaté, na podzim žluté. Pozdě opadávají.

Květ: květen-červen, bílými vonnými květy uspořádanými v 10 – 15 cm dlouhých, lysých, válcovitých hroznech.

Plod: kulovité, vínově červené peckovičky, 8 – 10 mm tlusté, na kterých je zřetelný vytrvalý kalich.

Stanoviště: Slunečná poloha, snáší i silnější zastínění. Snášejí zakouřené ovzduší. Netrpí okusem zvěří. Na dostatečně vlhkých půdách kolem jezer a potoků, ale snáší i sušší písčitou půdu. Je zcela mrazuvzdorná a snáší střední zastínění.

Physocarpus opulifolius – tavola kalinolistá (PO)

Původ: jihovýchodní Kanada a východ USA

Vzrůst: rozložitý, hustě větvený, polokulovitý, obloukovitě rozkladitý keř, dorůstající výšky okolo 3 m. Větve jsou překloněné.

Borka: popraskaná, u starších větví papírově odlupující

Letorosty: lysé

Olistění: opadavé, Listy jsou střídavé, laločnaté, oválné až okrouhle vejčité, 3 - 5 laločné, pilovité, 3 – 7 cm dlouhé, podobné kalině obecné, ale střídavě postavené.

Květ: květen-červen, Bílé květy s načervenalými tyčinkami, až 12 mm široké, jsou sestaveny v 3 – 5 cm širokých polokulovitých okolících.