Dedrologie-I.

Microbiota decussata – mikrobiota křížolistá

Původ: Dálný Východ, Olginská oblast

Vzrůst: vždyzelený, dvoudomý, hustě větvený, plochý, rozložitý keř, dorůstají výšek 0,3 - 1,0 m (šíře 1,5 m). Špičky větviček jsou lehce překloněné.

Borka: načervenale hnědá

Letorosty: slabě překloněné.

Olistění: stálezelené, šupinovité, asi 0,2 cm dlouhé a 0,1 cm široké, žláznaté. Jehlicovité, bez žlázek, na podzim hnědnoucí.

Květ: Samičí i samičí šištice jsou na vrcholu větévek

Šiška: 0,6 cm dlouhé, 0,3 cm široké, se čtyřmi tence dřevnatými šupinami, dvě z nich se šídlovitým ostnem, semeno jediné v celé šišce, elipsoidní, bezkřídlé. Plody jsou hnědé.

Stanoviště: Otužilý a dobře snášící přistínění. Daří se mu v propustných půdách. Propustná, se stabilní vlhkostí, středně vlhká až vlhká, středně těžká až těžší, hlinitá.

Vlastnosti: Množení převážně vyzrálými řízky, nejlépe s patkou.

Thuja occidentalis – zerav západní

Původ: Východní část Severní Ameriky

Vzrůst: až 20 m vysoké stromy.

Koruna: hustá pravidelná, nejčastěji úzce kuželovitá s plochými větvičkami, převážně vodorovně rozloženými.

Kmen:

Borka: červenohnědá, podélně vláknitě odlupčivá, později šedohnědá a poněkud hlouběji rozbrázděná.

Letorosty:

Olistění: stálezelené, šupinovité, výrazně ploché, na svrchní straně mají vypouklou pryskyřičnou žlázku. Na líci jsou tmavě zelené, matné, na rubu žlutozelené, bez bělavé kresby.

Květ: Samčí šištice 1–2 mm, červenavé, protáhle vejčité, 6 – 12 mm dlouhé (semenné) nebo 1–2 mm (pylové), semena červenohnědá, včetně křídel 4–7 mm dlouhá

Stanoviště: Odolný vůči znečištěnému ovzduší. Zcela otužilý a poměrně nenáročný. Větší sucho mu však nesvědčí, proto má raději vlhčí půdy a lokality chráněné proti výsušným větrům. Výborně zvládá řez.

Použití: používá se na střihané živé ploty.

Thuja orienthalis – zerav východní

Původ: Severní a západní Čína, Mandžusko, Korea

Vzrůst: dorůstá výšky okolo 5-10(-20) metrů někdy jen keř.

Koruna: vejčité kuželovitá, větve nahoru vztyčené, větvičku husté a uspořádané ve svislé rovině.

Borka: červenohnědá, odlupčivá v tenkých podélných pruzích.

Letorosty: svisle postavené a oboustranně stejně zelené, v zimě zbarvené do hněda.

Olistění: stálezelené, vstřícné, šupinaté, asi 0,2 cm dlouhé, na líci se zřetelnou, rýhovitou žlázkou, při rozemnutí páchnoucí.

Květ: Samčí šištice žlutavé, samičí modravě ojíněné, dužnaté.

Šiška: na šupinách hákovité výrustky a jsou v létě polodužnaté a sivě ojíněné.

Stanoviště: Teplomilná dřevina, snáší sucho a vápenaté půdy. Na chráněných stanovištích. Půda vlhká, propustná, nesnáší podmáčenou půdu, snáší sucho a vápenaté půdy.