EKOLOGI - základní text

proto  se  musíme  soustředit  jenom  na  podmnožinu  všech  přítomných  včel  a  sledováním této 

podmnožiny  odhadnout  námi  zjišťovanou  veličinu.  V těchto  odhadech  si  bereme  na  pomoc 
statistiku

, tj. vědu, která studuje a analyzuje kvantitativní data (viz soubor „třídění a znázorňování 

ekologických dat“).  

Ve  statistice  se  neznámá  skutečná  hodnota  (například  skutečný  průměrný  počet  květů 

navštívený  jednou  včelou  za  den)  nazývá  parametr  (parameter).  Skutečné  hodnoty  parametrů 
bývají v ekologických studiích nezjistitelné z 

důvodů časové, technické nebo finanční náročnosti, a 

pokud jsou zjist

itelné (např. nás zajímá počet jedinců určité vzácné rostliny na daném stanovišti), 

potom  nepotřebujeme  statistickou  analýzu.  Parametr  tedy  odhadujeme,  a to pomocí statistiky 

8 

(statistic), což je  nějaká  hodnota  vypočítaná  ze  vzorku (sample), získaného  výběrem ze všech 

možných pozorování. Všechna  možná pozorování tvoří základní soubor (statistical population). 
V 

praxi tedy provedeme  měření  na podmnožině  základního souboru,  na  ní stanovíme statistiku, 

která  je  určitým  odhadem parametru  a statistické metody nám  pomohou  určit,  jak  přesně  jsme 

odhadli parametr pomocí našeho výběrového šetření a jeho statistiky. K těmto výpočtům je dobré 

znát  rozložení  pravděpodobnosti  dané  proměnné.  Řada  proměnných  v přírodních  systémech 

vykazuje  přibližně  tak  zvané  normální rozložení  (normal distribution, viz soubor „parametry 
normálního rozložení“). 

Statistiku  můžeme  využít nejen k odhadu  velikosti (hodnoty) parametru, ale také k určení