EKOLOGI - základní text

je  i  závěr  platný  a  naopak,  není-li  zjevně  závěr  platný,  musí  být  přinejmenším  jedna  z premis 
neplatná. 

Věda  je  nikdy  nekončící  proces,  který  pokračuje  od  pozorování,  přes  závěry  z těchto 

pozorování, generalizace a formulování 

hypotéz až po teorie a  vědecké zákony (v tomto pořadí 

stoupá počet zahrnutých jevů). Význam vědy spočívá kromě jiného v tom, že vědecké hypotézy, 

teorie  a  zákony  umožňují  předvídat,  to  jest  dopředu  s vysokou  pravděpodobností  (ale  nikdy  ne 
s 

jistotou) odhadnout výsledek nějakého jevu a řád přírodního světa také vysvětlovat (tj. odpovídat 

na otázky: 

proč?). Základní „jednotkou“ vědeckého poznání jsou hypotézy. Hypotéza je jakékoli 

kons

tatování,  které  je  formulováno  způsobem,  který  umožňuje  navrhnout  test,  umožňující 

hypotézu vyvrátit  (tj.  odmítnout ji jako neplatnou).  Jakákoliv hypotéza, kterou formulujeme 
v 

daném  čase  pro  danou  úvahu,  se  nazývá  nulová hypotéza  a jakákoliv jiná je alternativní 

hypotéza.  V 

ekologii se  nulové  hypotézy obvykle formulují způsobem: „mezi oběma populacemi 

neexistuje rozdíl“ nebo: „není rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou“.  

Mnoho ekologických hypotéz je p

ředkládáno formou 

ekologických  modelů, které mohou 

být slovní, grafické, nebo mohou mít podobu matematického výrazu. Takto konstruované hypotézy 

často  zahrnují  vztahy  mezi  určitými  měřitelnými  a  proměnnými  rysy  přírodního  světa,  kterým 

říkáme 

proměnné (variables). Jednoduchým matematickým příkladem může být rovnice přímky: