EKOLOGI - základní text

zcela změnily 30-40 % suchozemského povrchu k produkci potravin, krmiv a paliv a 

změny  ve  složení  atmosféry,  které  způsobujeme,  mají  schopnost  změnit  klima  celé  planety.  Je 

stále obtížnější studovat čistě přírodní ekosystémy a tím se stále více stírají rozdíly mezi obecnou 

a  aplikovanou  ekologií.  Stále  více  je  zřejmé,  že  nemůžeme  pochopit  procesy,  které  vedou 
k 

rozmístění a početnosti organizmů, aniž bychom poznali současné a minulé působení člověka. A 

tak  ekologie  studuje  prostředí  vytvořená  či  silně  ovlivněná  člověkem  (lesní  plantáže,  pšeničné 

pole,  sklad  obilovin,  přírodní  rezervace  apod.)  a  také  vlivy  lidské  činnosti  na  přírodní  systémy 

(znečištění,  příliš  rychlé  čerpání  zdrojů,  globální  změna  klimatu).  Sotva  dnes  někde  najdeme 

ekosystémy  zcela  neovlivněné  člověkem  a  ekologie  tak  dostává  nové  úlohy:  udržitelná 

budoucnost zásadně záleží na pochopení ekologických vztahů a tím na naší schopnosti předvídat, 
k 

jakým změnám může dojít a jaké budou jejich důsledky.  

Příkladem  může  být  historie  vysazení (introdukce) nilského okouna (Lates  niloticus) do 

Viktoriina jezera v roce 1954. Až do této introdukce bylo na rybí produkci tohoto jezera závislých 

asi  30  milionů  lidí.  V  jezeře  žilo  asi  300  druhů  cichlid  a  jiných  ryb.  Cichlidy se živí rostlinnou 
stravou a detritem. 

Každý  druh  měl  specializovaný  způsob  života,  zvláště  potravní  zvyklosti  a