EKOLOGI - základní text

vnitrodruhové  a  mezidruhové  kompetice.  Některé  z těchto  studií  se  týkají  přisedlých  živočichů, 
protože ti  kompetují o prostor velmi pod

obně  jako  rostliny.  Tak  např.  CONNELL  studoval v roce 

1961 dva druhy vilejšů v přílivové zóně skalnatého pobřeží Skotska. Dospělci druhu Chthamalus 
stellatus  se obvykle vyskytují výše v 

této zóně  než dospělci druhu Ballanus balanoides. Connell 

prokázal, že tyto dva druhy se v 

dospělosti nepřekrývají a to nikoliv kvůli tolerančním limitům, ale 

je  to  způsobeno  mezidruhovou  kompeticí. Jestliže Ballanus  je  se  skály  uměle  odstraněn,  tak 
potom  Chthamalus 

přežije ve spodních úrovních přílivové  zóny, kde normálně chybí. Oba druhy 

kompetují o prostor: Ballanus  roste rychleji než Chthamalus 

a  jak  se  jeho  jedinci  zvětšují,  jeho 

skořápky vrůstají pod skořápky Chthamalus a odtrhnou je od skály. Chthamalus tak může obývat 

jenom horní části přílivové zóny, protože je odolnější k vyschnutí než Ballanus a tak se uchytí tam, 
kde  Ballanus 

není schopen přežít. Podobně jako u rostlin  je tedy výsledek kompetice závislý na 

prostředí.  Ukázalo  se,  že  podobně  jako  v předchozím  příkladě  druhů  rodu  Avena,  i zde je 

kompetice  mezi  dvěma  druhy  vilejšů  asymetrická  (Ballanus  vykazuje  silnější  mezidruhový  vliv, 
s 

výjimkou  oblastí,  kde  sám  je  omezen  faktory  prostředí).  Podobné vztahy, tedy to, že některý 

druh  je  silnějším  kompetitorem  v příhodném  prostředí  než  jiný,  ale  na úkor  schopnosti  přežít 
v