EKOLOGI - základní text

méně  příhodném  prostředí,  jsou  důsledkem  optimalizačních  kompromisů  a  způsobují  zonaci 

společenstev (viz soubor „zonace“). 

V oblasti západní Montany v 

USA  žijí  dva  druhy  hrabošů  z rodu  Microtus.  Jeden z nich 

obývá jak sušš

í  tak  vlhčí  stanoviště,  zatímco  druhý  druh  je  omezen  na  suchá  stanoviště.  Ale 

jestliže  je  první  druh  uměle  pomocí  pastí  odstraněn  z vlhčích  stanovišť,  tak  druhý  druh  začne 

pronikat do vlhčích stanovišť ze sušších stanovišť. Oba dva druhy se vyznačují silným agresivním 

chováním jednoho vůči druhému, což vede k ostrým hranicím mezi oblastmi výskytu jednotlivých 

druhů (toto je běžná situace u blízce příbuzných druhů). Dalším příkladem agresivního chování v 

mezidruhové  kompetici  jsou  kolibříci.  V oblastech, kde  žije  mnoho  druhů  na  jednom  místě, 

nacházíme  značné  mezidruhové  rozdíly  ve  strategii  získávání  potravy,  což  je  zřejmě  důsledek 
velmi intenzivní kompetice o málo vydatný potravní zdroj, jímž je nektar z 

květů. TIEBOUT (1993) 

studoval  agresivní  druh  kolibříka  Amazilia saucerrottei  a  méně  agresivní  druh  Chlorostilbon 

canivetii. Když je choval v 

laboratoři a krmil je sacharózou,  zjistil, že 

se  jejich  energetický  příjem  podstatně  snížil,  choval-li je v párech 
s jedincem stejného druhu, než když  byli sami  (to se projevilo 

zejména  u  toho  agresivnějšího  druhu). Choval-li je však  v párech 
s 

jedinci  jiného  druhu,  potom  si  agresivnější  druh  dokázal  udržet