EKOLOGI - základní text

mohou kolonizovat.  

Kompetice může vést k evoluční divergenci kompetitorů  
V 

první  části  textu  jsme  zdůraznili  význam  biologických  interakcí  jako  selektivních  sil 

v 

přírodě. Může kompetice představovat takovouto sílu? Jestliže ano, potom bychom měli  nalézt 

situaci, kdy si 

kompetitoři  alespoň  částečně  navzájem  utvářeli  adaptace.  Příbuzné  druhy,  které 

sdílejí stejná prostředí, se mohou odlišovat ve způsobech, s jakými využívají např. potravní zdroje. 
Tyto  rozdíly jsou patrné v 

jejich morfologi  či chování a mohly  vzniknout jednou ze dvou cest: 1) 

rozdíly  mezi  druhy  mohly  vzniknout  jako  důsledek  selekčních  tlaků,  které  vyplývají  z jejich 

vzájemné interakce, jako je např. kompetice a 2) druhy byly 
adaptovány  v 

různém  prostředí  a  teprve  později  se  jejich 

populace  překryly  a  tím  zůstaly  dříve  vzniklé  rozdíly 
zachovány. Jednou z 

možností jak odlišit tyto dvě možnosti, 

je sledovat, jak se 

daný  znak  nebo  soubor  znaků  mění  při 

přechodu  z oblasti,  kde  se  populace  těchto  dvou  druhů 

nepřekrývají (jsou allopatrické) do oblasti jejich společného 
(sympatrického) výskytu

. Situace je znázorněna na obr. 22-

25. Pokud se v oblasti sympatrického výskytu (oblast B) daný 

znak odlišuje mezi těmito druhy ve větší míře než v oblastech 
allopatrického výskytu (A, C

)  potom  můžeme  hovořit  o 

diferenciaci  znaků  (character displacement).  Jedním 
z 

možných  příkladů  je  např.  šířka  zobáků  některých  druhů 

pěnkav rodu Geospisa na Galapágách. Na ostrovech, kde se 
vyskytuje jenom jediný druh, se mez