EKOLOGI - základní text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
oscilace ve velikosti obou populací. Ale protože je každý případ jedinečný, je těžké dělat nějaká
zevšeobecnění. Proto byly vypracovány (a to velmi podrobně) matematické modely systému
predátor-
kořist. Začněme jednoduchými modely, které první publikovali LOTKA (1925) a
VOLTERRA
(1926). Budeme se držet zavedené praxe označovat predátora písmenem P a populaci
kořisti písmenem H (písmeno H může znamenat např. herbivor). Lotka i Volterra vyjadřují rychlost
růstu populací jak predátora tak kořisti diferenciálními rovnicemi, které mají tvar dH/dt=f(H,P) pro
populace kořisti a dP/dt=g(H,P) pro populaci predátora, kde f a g označují funkce proměnných H a
P
. Slovně bychom tyto rovnice mohli vyjádřit takto: rychlost růstu obou populací (predátora i
kořisti) je funkcí velikosti jak populace kořisti (H), tak populace predátora (P). Všimli jste si, že
obecný tvar těchto modelů je shodný s rovnicemi růstu populací? V nich byly změny ve velikosti
populací (dN/dt) funkcí (f) velikosti populace (N). Lotka-
Volterrův model je přímým pokračováním
této myšlenky. Protože výše uvedené funkce symbolizují, že interakce populace predátora o
velikosti P
a kořisti o velikosti populace H přidává nebo odnímá jedince z obou populací, jsou
vhodné pouze pro vztah predátorů a kořistí, ale nejsou vhodné pro situace, kdy nejsou přidáváni
nebo odnímáni jedinci (jako v případech herbivorie nebo parazitizmu). V tomto jednoduchém
modelu je zahrnuta myšlenka, že p
opulace kořisti má schopnost ovlivnit rychlost růstu populace