EKOLOGI - základní text

rH

, což např. při populaci H=50 je 1,2x50=60=bod C). Dalším důležitým bodem je průsečík přímek 

s vodorovnou osou

, což je bod, kdy růstová rychlost populace kořistí je nulová a znázorňuje tedy 

rovnovážný stav populace 

kořisti  (tj. její velikost se s časem  nemění). Ten odpovídá takovému 

počtu predátorů (Pˇ), který odejme z populace kořisti za určitý čas právě tolik jedinců, kolik se jich 
za 

stejné časové období  narodí. Jak vidíme, tato hodnota nezávisí na  velikosti populace kořisti, 

ale  závisí,  jak  bude  dále  odvozeno,  na  rychlosti  rozmnožování  kořistí  a  efektivitě  predace. Na 
dolním obrázku (23-3 

b) jsou stejné  vztahy  znázorněny pro trojnásobně  vyšší efektivitu predace 

(p=0,03), 

přičemž  všechny ostatní hodnoty  (vnitřní  rychlost  růstu  r  i  tři  uvažované  velikosti 

populací kořistí H) jsou stejné. Z obrázku je  zřejmé,  že rovnovážná  velikost populace predátora 
(P

ˇ) je mnohem nižší než v předchozím případě. Velikost rovnovážné populační hustoty predátora 

P

ˇ můžeme  určit také analyticky tím, že položíme dH/dt=0 do rovnice, dostáváme: rH-pHPˇ=0 a 

tedy P

ˇ=r/p. Rovnovážná velikost populace predátora je tedy dána poměrem vnitřní rychlosti růstu 

populace  kořistí  a  efektivity  predace  a  je  tím  větší,  čím  vyšší  je  vnitřní  rychlost  růstu  populace 

kořistí r a čím menší je efektivita predace p.  

Několik  rysů  tohoto modelu si zaslouží naší pozornost. Rovnovážná hodnota velikosti 

populace predátora P

ˇ  vlastně  představuje  takový  počet  predátorů,  kteří  jsou  schopni  odejmout