EKOLOGI - základní text

podrobnějším  zkoumání  se  však  ukazuje,  že  situace  není  tak  jednoduchá.  Přes  zdánlivou 
morfologickou podobnost se 

totiž při podrobném  zkoumání jednotlivých dvojic konvergentních 

druhů ukážou podstatné rozdíly v biochemii, ve složení potravy, fyziologii, chování apod. 

K 

pochopení  významu  evoluční  historie  v utváření  organizace  společenstev  musíme 

pochopit  vzájemně  závislou  podstatu  a  povahu  evolučních  procesů.  Evoluční  úspěch  druhu 

může být vázán na úspěch ostatních druhů prostřednictvím koevolučních vztahů. Významné a 
zajímavé morfologické a behaviorální koadaptace mezi rostlinami a jejich býložravci 

či 

opylovači, dále mezi parazity či parazitoidy a jejich hostiteli, nenechávají nikoho na pochybách, 

že  organizace  společenstev  musí  nějakým  způsobem  odrážet  tyto intimní vztahy. Ale jakým 

způsobem? To bohužel zatím ještě nevíme. Celé skupiny koevolučně se vyvíjejících druhů tvoří 
významné složky 

mnoha  místních  společenstev.  Jako  příklad  můžeme  uvést  nápadné 

společenstvo  nektarodárných rostlin a jejich opylovačů (kolibříků)  ve Střední a Jižní Americe. 

Konec konců není také náhoda, že dvě druhově nejbohatší skupiny organizmů na naší planetě 
jsou: 

dvouděložné rostliny a jejich koevolučně se vyvíjející opylovači – hmyz.  

 
Charakteristiky  společenstev  vyplývají  z hierarchie  procesů  odehrávajících se 

v 

různých časoprostorových měřítcích 

Ekologové se moc neshodují na 

tom, co  je společenstvo,  nebo jak je regulovaná jeho 

struktura. Je však jasné, že pojem společenstva se příliš nehodí pro organizmy dnes existující v