EKOLOGI - základní text

či  behaviorálního  rozdělení  druhů  na  nezávisle  se  vyvíjející  a 

geneticky stále odlišnější linie. Rychlost speciačního procesu (spolu s rychlostí vymírání druhů) 

ovlivňuje  v dlouhodobém  pohledu  druhovou  bohatost  stanovišť.  Druhým  časovým  měřítkem 
mohou být jevy z 

méně  vzdálené  doby  jako  je  disperze mezi ekologicky vhodnými oblastmi, 

anebo 

málo časté biologické a fyzické okolnosti, jako je přílišné sucho, sopečná činnost  nebo 

nová virulentní nemoc. 

Samozřejmě,  vliv  na strukturu společenstev mohou mít také okamžité 

změny podmínek prostředí. Dohromady ústí všechny tyto faktory v jedinečný soubor populací 

druhů  vyskytující se na  kterémkoliv  místě  na  Zemi,  v závislosti na historii jeho klimatu a 
geografie.  

 
Seznam druhů nám poskytne první popis biologických společenstev 
Nejjednodušší  mírou  struktury  společenstva  je  počet  druhů,  které  jej  tvoří  (druhová 

početnost, species richness, viz stejnojmenný soubor).  Během  19.  století  obrátili  evropští 

7 

botanici 

svoji pozornost od popisování nových druhů k charakterizování místních společenstev 

na  základě floristického složení. Tento přístup,  někdy  nazývaný fytosociologie,  vedl k pojetí 
spo

lečenstev tak, jak je na začátku 20. století studoval FREDERICK CLEMENTS. Floristická analýza 

společenstev  (na  základě  složení  jednotlivých  rostlinných asociací,  vzhledu rostlinných 

společenstev  nebo  zastoupení životních forem)  vedla  ke  zjištění,  že  jednotlivé  typy  do  sebe 

víceméně  plynule  přecházejí  a  tak  oddělení  různých  společenstev  není  někdy  přímočaré.  A 
proto se ekologové od pouhého popisu obrátili nejprve na kvantitativní vzory relativní