EKOLOGI - základní text

.  Příkladem  je  výše  uvedený  přechod  opuštěného  pole  ke stádiu lesa. U 

autogenní sukcese je hlavní hybnou 

silou  změn  proměna  společenstev  samých.  Nástup 

n

ěkterých  druhů  může  být  příznivý  pro  určité  druhy,  ale  nepříznivý  pro  jiné  druhy. Tak např. 

vysoké  stromy  mohou  působit  nepříznivě  na  světlobytné  rostliny,  ale  příznivě  na  stínobytné 
rostliny.  Soubor n

epříznivých  vlivů může vést až k vyřazení  některých druhů  ze společenstev. 

T

o  vytvoří  nové  ekologické  příležitosti  pro  druhy,  které  dosud  nebyly  členy  společenstva, ale 

mohou se sem dostat 

např. disperzí. Sukcese, tažená silami, které leží vně společenstva, se 

nazývá  allogenní sukcese. 

Tento  typ  sukcese  může  ovládat  celá  řada  vnějších  vlivů,  např. 

klimatická  změna  nebo  denní  nebo  sezónní  změny  vnějších  faktorů  prostředí.  Tak  např. 

společenstva fytoplanktonu  ve sladkovodních jezerech podléhají každý rok allogenní sukcesi, 

která zčásti vyplývá  ze sezónních  změn  v teplotě a intenzitě osvětlení. Autogenní a allogenní 

sukcese  se  nevylučují,  jejich  relativní  vliv na konkrétní sukcesní sérii je závislý na  časovém 

měřítku.  Autogenní  změny  (viz soubor „Autogenní sukcese“)  pozorujeme  prakticky  při  každé 
sukcesi. Když je  však 

společenstvo  velmi  často narušované  (jako je tomu v případě 

agroekosystémů), jde o allogenní sukcesi.  

Sukcese (v 

tradičním pojetí) vede společenstvo ke stavu, který se nazývá klimax (climax