EKOLOGI - základní text

bezobratlí)

,  ovšem  disturbance  může  podstatně  změnit  i  strukturu  populací  pohyblivých 

živočichů.  KEOUGH  (1984) studoval v Austrálii vliv velikosti a izolovanosti mezer  (gaps)  na 

sukcesi přisedlých  mořských bezobratlých.  Mezery  vytvářel  uměle tak, že  uvolňoval místa na 

skalách na mořském pobřeží o různé velikosti. Pokud vytvořil mezery uprostřed neporušených 

porostů, pak tato místa byla rychle obsazena druhy s rychlým vegetativním růstem jednoduše 
tak, že tam vrostly z okolí  (

pláštěnci  nebo  houbovci). V tomto případě  neměla  velikost plošek 

velký  vliv  na  vývoj společenstva, protože i  největší mezery byly  vyplněny  intenzivním růstem. 
Naopak mechovky 

a  mnohoštětinatci  se  vyvíjejí  přes  larvy  (které jsou velmi dobrými 

kolonizátory)  a proto rychle obsazova

ly  malá  a  izolovaná  stanoviště.  Pokud  však  byla  tato 

izolovaná stanoviště velká, potom se tam  někdy  náhodně dostaly také propagule pláštěnců a 
hub,  a ty  potom tak rychle rostly, že obsadily celou plošku a 

vyloučily  mechovky  i 

mnohoštětinatce.  V malých  a izolovaných mezerách  se  ovšem  mechovky  a  mnohoštětinatci 

průniku pláštěnců a hub ubránily a mohly zde dominovat. Z toho vyplývá, že sukcesní série jsou 

podstatně ovlivňovány vlastnostmi druhů, které se do prostředí (často jen náhodou) dostaly. 

Průběh  sukcese  mohou  ovlivňovat  také  býložravci. Toto prokázal  např.  SOUSA  (1984) 

v 

přílivovém  pásu  v Kaliforni .  Zde  žije  býložravý  měkkýš,  který  vyžírá  řasy,  které  se  zde