EKOLOGI - základní text

skutečnosti  mnohem  složitější  než  jednoduché  příklady  uvedené výše. Je obtížné je odhalit, 
aniž bychom provedli 

experimentální změny v potravních sítích.  

 
Analýza interakčních potravních sítí vyžaduje experiment založený na teorii 
K 

pochopení  struktury  společenstva  musíme  pochopit  mohutnost  různých  interakcí  v 

potravních  sítích  společenstva,  rozsah  nepřímých  efektů, 

stupeň  kompartmentalizace  a  omnivorie  a to  vyžaduje 
experimenty.  

Základem 

matematického  popisu  změn  společenstva, 

které vyplývají z experimentální manipulace, je soustava 
diferenciálních rovnic  ve tvaru:  dN1/dt=f1(N1, N2…. Nx).  To 
znamená,  že 

změny  počtu  jedinců  nějaké  populace 

(označené  zde  spodním indexem  jedna)  jsou funkcí 

populačních  hustot  všech  přítomných  populací.  Takovýto 
systém  r

ovnic  má  rovnovážný  stav,  při  kterém  se  změny 

po

četností  všech  populací  (dNx/dt)  rovnají nule. 

Experimentálně můžeme manipulovat s takovýmto systémem 
tak, že 

jednorázově nebo postupně přidáváme nebo ubíráme 

jedince jednoho nebo více druhů.  

Příkladem  experimentální  analýzy  podobného  typu 

jsou  práce  SCHMITZE  (1993, 1994, 1997). Studoval dynamiku 

společenstva  opuštěného  pole,  kde  vytipoval 5 hlavních 
složek:  4 dr

uhy  rostlin  a  saranče  (viz  obr.  27-23). Schmitz 

musel vykonat veliké množství polních i  laboratorních 

experimentů, aby mohl navrhnout řadu hypotéz o interakcích 
v 

tomto  společenstvu.  Soustava  příslušných  rovnic  je: 

dN/dt=SN-NΣµiVi; dVi/dt=Vi[aiµiN-ßiVi-ΣαijVj-fiH]; 
dH/dt=H

[Σe

ifiVi-ßHH], kde N  je množst ví dusíku, Vi  je biomasa