EKOLOGIE - doplňkový text

těchto důvodů klimatologové zjednodušují energetickou bilanci na R

n - H - LE = 0

. Vyjádřeno 

v  globálním  průměru  čísly:  109  -  34  -  75 = 0 W m-2  ovšem  v  aridním  podnebí  převládá 

přeměna čistého záření na H a v humidním na LE. Poměr, s jakým se SW přeměňuje na H 
nebo  LE, tedy H/LE, je tzv. 

Bowenův poměr  a jeho hodnota  pro aridní  oblasti subtropů  se 

pohybuje mezi 2-

6,  u  nás  pro  pastviny  1,2  a  pro  většinu  zemědělských  plodin  1,0  a  pro 

povrchy teplých moří kolem 0,1. 

Vzduch 

špatně  absorbuje SW,  a  proto  se  ohřívá  /  ochlazuje  zejména  kontaktem  s 

povrchy  (půdy,  vody  a  rostlin)  nebo  absorpcí  či  emisí  LW  záření.  Volumetrická  tepelná 
kapacita vzduchu je pouhých asi 1,2 kJ m

-3

,  což  jest  mnohem  méně  než  vody  v  tekutém 

skupenství (asi 4,2 MJ m

-3

). Proto k přenosům velkého množství tepelné energie je zapotřebí 

obrovské množství pohybujících se vzdušných mas. Ty se pohybují buď v podobě větru nebo 

„bubliny“  teplého  nebo  vlhkého  (řidšího  a  lehčího)  vzduchu  ohřátého  teplejšími  povrchy 

stoupají vzhůru (a chladnější nebo sušší vzduch klesá na jejich místo). 

Výměny  latentního  tepla  v  ekosystému  zahrnují  nejčastěji  výpar  vody  z  listů 

(transpirace  - 

transpiration)  a  půdy  a  kondenzace  a  výpar  rosy.  Společný  výpar  (nebo 

kondenzace) vody z listů a půdy je nazýván evapotranspirace (ET). V mírných a chladných