EKOLOGIE - doplňkový text

hlavně 

na 

západních 

pobřežích 

kontinentů  (viz  obr.  2.22).  Klima je vlhké 
od podzimu do jara a suché v 

létě. 

Průměrné  měsíční  teploty  neklesají  pod 
10 °C, léta jsou horká. V 

zimě  se  na 

krátkou dobu v 

některých  mediteránních 

oblastech  může  objevit  krátké  mrazové 

období. Půdy jsou většinou málo úrodné a 

zranitelné,  kombinace  častých  požárů  a 

eroze  je  velmi  poškozuje,  stejně  jako  přepasení.  Vegetace  vykazuje  mnohé  adaptace 
k 

letním  suchům,  mnoho  dřevin  má  stálezelené  malé  a  tuhé  listy  a  časté  jsou  vztahy  se 

symbiotickými mikroorganizmy fixujícími atmosférický dusík. Víceleté rostliny jsou 
adaptovány k 

častým  požárům,  např.  silnou  borkou  (dub  korkový)  a  jednoleté  rostou ve 

vlhkém období a hynou v 

létě,  čímž  se  vyhnou  jak  suchu,  tak  požárům.  Také  živočichové 

jsou velmi rozmanití, často v mediteránním biomu přezimují migratorní druhy ptáků a hmyzu 

(ale i lidé). Místní druhy velkých býložravců zastupují některé druhy jelenovitých, ovce a kozy 

ve středomoří, klokani v Austrálii a malé druhy antilop v jižní Americe. Vliv lidské činnosti na 

tento  biom  je  rozsáhlý,  je  totiž  kolébkou  mnohých  civilizací  (staré  Řecko).  Některé  typy 

zemědělské činnosti jsou udržitelné po velmi dlouhou dobu (např. španělský sylvopastorální 
systém „dehet“ 

či kočovné polaření), jiné však krajinu zcela devastovaly. Protože je v tomto 

biomu příznivé klima pro člověka, nacházíme  zde vysoké populační hustoty a zářný příklad 
pro to, že v ekologicky zranitelné oblasti jde zábava a destrukce ruku v ruce