EKOLOGIE - doplňkový text

Izolovaná  sopečná  pohoří  zase  představují  „ostrovy“  osídlené  endemickou  biotou.  Horské 

klima se mění podle nadmořské výšky a liší se také klima hor tropických, mírných a polárních 
oblastí. Ve vysokých horách v tropech se 

srážky  zvyšují až do určité nadmořské výšky, ale 

ještě  výše  se  zase  snižují.  Teploty  zde  podléhají  silným  denním  změnám,  horké  dny  jsou 

následovány  mrazivými  nocemi  a  tak  organizmy  zde  prodělávají  střídání  „zimy“  a  „léta“ 

každou  noc  a  den.  Půdy  horských  oblastí leží typicky na strmých svazích, a proto jsou 

náchylné  na  erozi,  mělké  a  dobře  odvodněné.  Naopak  větry  vanoucí  sem  z nižších poloh 

přinášejí půdní částice spolu s nekromasou a významně se podílí na budování zdejších půd. 
Organizmy žijící v horách se 

často  odlišují  od  nížinných  typů,  protože  žijí  v izolovaných 

oblastech, v odlišném klimatu (liší se nejen srážky a teplota, ale i intenzita a spektrální 

složení  slunečního  záření) a např. na severní polokouli i  přes krátký kontakt  se severskou 
biotou v do

bách zalednění, dlouhá izolace mnohé odlišila na úrovni poddruhů i samostatných 

druhů.  Hory  jsou  typicky  těžce  narušeny  lidskou  činností,  v minulosti  šlo  hlavně  o  těžbu 

dřeva,  dobývání  minerálů,  lov  zvěře,  pastvu  zvířat  (často  se  sezónními  migracemi  napříč 

výškovým gradientem) a dnes jde hlavně o rekreační činnost. Musíme si uvědomit,  že hory 

jsou cenným prostředím hostícím mnoho zajímavých druhů s velkým evolučním potenciálem