EKOLOGIE - doplňkový text

rozdíly jsou vysoké,  např.  Verchojansk  na Sibiři s amplitudou 100°C (od -70 °C po 30 °C). 

Srážky jsou střední,  mezi 200-600  mm, dosti rovnoměrně rozložené v ročním chodu. Půdy 

bývají  málo  úrodné,  kyselé  a  mělké,  dekompozice  je  pomalá  a  tak  se  hromadí  humus. 
V 

nejchladnějších oblastech tajgy se vyskytuje permafrost (viz další odstavec - tundra). Taje 

dominují  jehličnaté  stromy  (smrky,  jedle,  modříny),  ale  i  listnaté  (břízy,  topoly,  jeřáby) 
zejména v 

časných  stádiích  zotavení  po  požárech  nebo  polomech.  Z větších  zvířat  jsou 

nápadní velcí bý

ložravci (sobi, losi) a jejich predátoři (vlci), dále  medvědi,  z menších potom 

rys,  zajíci  a  řada  hlodavců.  Zajímavé  je 
srovnání tajgy a tropického deštného lesa:  

zatímco  1  ha  tropického  lesa  může  hostit 

300  druhů  stromů,  v tajze bychom je 

spočítali na prstech jedné ruky. Nejsou zde 
liány a v roli  epifyt

ů  vystupují  nanejvýš 

lišejníky a jmelí. Také mnoho složitých  

biotických  vztahů  chybí,  stromy  jsou 

opylovány  větrem  a  neprodukují  ovoce. 

Postrádáme zde i chórus nočních zvuků (s 

výjimkou  vytí  vlků)  a  plejádu  vůní.  Po 
desetitisíce let byl lidský vliv na tento biom 

jen  mírný,  šlo  o  kočovné  lovce  sobů  (což 
vedlo až k jejich domestikaci), ale dnes je 

vliv lovu kožešinových zvířat a těžba dřeva 

devastující. 

Tundra 

navazuje na boreální les směrem k severu a je to svět zakrslých vrb, mechů