_ekotoxikologie_vypracovane-zkouskove-otazky.docx_filename_= UTF-8''(ekotoxikologie) vypracovane-zkouskove-otazky

1. Minimálně 6 odvětví toxikologie a čím se zabývají

• Popisná toxikologie – popis poškozeného organismu

• Predikční toxikologie – odhad toxicity ze struktury látky – QSAR

• Klinická toxikologie – diagnosa a léčení otrav, možnosti prevence

• Soudní toxikologie – způsoby jak prokázat otravu

• Průmyslová toxikologie – otravy v průmyslu, jejich léčení a prevence

• Toxikologie psychotropních a omamných látek – působení omamných látek, nikotinu apod.

• Vojenská toxikologie – studium účinků bojových látek na člověku i životním prostředí, možnost obrany proti nim a jejich likvidace

• Ekotoxikologie- studium škodlivých látek v životním prostředí

• Toxikologie potravin a aditiv

• Toxikologie agrochemikálií (pesticidy, hnojiva, veterinární farmaka atd.)

1. Kdy vznikla samostatná ekotoxikologie a proč

Pojem ekotoxikologie byl poprvé použit v roce 1969.

20. století znamenalo masivní vstup toxických látek do životního prostředí. S rozšířením používání agrochemikálií se začal projevovat jejich vliv na životní prostředí => dokumentace dopadů používání agrochemikálií na životní prostředí.

1. Jed

• Je to toxická látka. Všechny látky jsou jedy, zda je látka jedem, závisí na dávce a podmínkách jejího působení. Má za následek toxický účinek na živé organismy, tj. účinek, který jim nebo jejich potomstvu škodí v krátkodobém nebo dlouhodobém výhledu nebo je ničí. Rovnováhu v ekosystém posunuje nežádoucím směrem. Existuje řada definic tohoto pojmu. Rozdíl mezi lékem a jedem tvoří dávka.

1. Kdy hodnotíme látku jako nebezpečnou pro ŽP

• Látka, která je schopná vyvolat v prostředí toxický účinek. Může být nebezpečná již v malých koncentracích, odolná vůči různým formám rozkladu a má tendenci se akumulovat v abiotických a biotických složkách prostředí.

1. Receptor

• Jsou to makromolekuly o vysoké molekulové hmotnosti. Mají jedno nebo více specifických míst, kam se mohou vázat toxické látky.Obsazení vazebných míst vyvolá specifické účinky. Na vazebná místa se váže jen určitý podíl toxické látky. Vyšší podíl látky se váže nespecificky na struktury, které neovlivňují výsledný specifický účinek. V některých případek jsou nespecifické vazby bez účinku, jindy jsou příčinou sekundárních toxických účinků.

1. Parametr posuzování chování POP v prostředí (5)

-Rozpustnost ve vodě (WS) – čím je její hodnota nižší, tím je látka hydrofóbnější, respektivělipofilnější. Při nižší hodnotě WS je větší tendence kumulace látky v půdním prostředí a v živých organismech

- Těkání vyjádřené hodnotou Henryho konstanty – čím je hodnota H vyšší, tím je látka těkavější, má vyšší tendenci přejít z půdního prostředí do atmosféry (insekticidy)

- Rozdělovací koeficient n-oktanol-voda – koeficient představuje míru tendence látky kumulovat se v živých organismech. Hodnota log Kow v rozmezí 3-6 představuje látky s vysokou tendencí k bioakumulaci