_ekotoxikologie_vypracovane-zkouskove-otazky.docx_filename_= UTF-8''(ekotoxikologie) vypracovane-zkouskove-otazky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Využívají rostliny a půdní organismy žijící v půdě (není potřeba převádět testované látky do kapalného stavu)
Nebezpečná látka
Látka, která je schopná vyvolat v prostředí toxický účinek. Může být nebezpečná již v malých koncentracích, odolná vůči různým formám rozkladu a má tendenci se akumulovat v abiotických a biotických složkách prostředí.
Nebezpečnost látky
- schopnost sloučeniny vyvolat toxický účinek; riziko, že se nebezpečnost realizuje, je tím větší, čím je látka stálejší v prostředí a čím více je jí do prostředí dodáno; představuje pravděpodobnost poškození; vyjadřuje se od 0 do 1
Teratogenní účinky a jakým testem se testuje
- schopnost látky vyvolat malformaci vyvíjejícího sezárodku
-Poškození plodu, zárodku vedoucí k tvorbě defektního jedince, který je životaschopný. Poškození mohou způsobit i látky, které nejsou pro mateřský organismus toxické.
Testují se testem primárního poškození DNA (SOS Chromtest, UmuC, MutatoxTM)
Rozdělení polutantu ve vzduchu
Rozdělení podle fyzikálně chemických vlastností:
Plyny – oxidy dusíku, ozon, oxid siřičitý atd.
Páry, kouře, aerosoly – sloučeniny Cl, oxidy Cd, Pb, Hg, kyselé aerosoly
Anorganické částice – azbestová vlákna, sloučeniny Ni
Organické částice – např. pyl
Radioaktivní plyny a částice – např. radon
Směsi – cigaretový kouř, exhaláty dieselových motorů, aerosoly uhelných dehtů
Zimní smog
Letní smog
CO2, CO, Nox(ozon), SO2, zbytky paliva, prachové částice
Na čem závisí účinek látky
Je odpovědí organismu na expozici látkou
Toxické účinky závisí na koncentraci a dávce látky a způsobu kontaktu s organismem, ale i na dalších faktorech, které se projeví v odpovědi organismu.
Účinek je dán koncentrací látky, časem a charakterem vazby látky na receptor a reverzibilitě účinku.
Co je bioindikátor
biologický činitel (mikroorganismus, prvok, červ, houby, rostlina, nižší či vyšší živočichové, mikrobiálníkonsorcia), který sloužík posouzení toxicity či ekotoxicity látek nebo negativního působenívnějších podmínek
Zdroje uranu
V minerálech, v půdě, vodě, rostlinách i živočiších, významné obsahy ve fosfátech a uranových rudách; přirozený výskyt – izotopy U 234, 235, 238
PAH zdroje a jeden konkrétní příklad
Antropogenní zdroje – průmyslové:
Výroba tepelné a elektrické energie, spalování fosilních paliv, výroba koksu, produkce a zpracování kamenouhelného dehtu, procesy zpracování uhlí, výroba, zpracování a použití asfaltu, zpracování ropy, skladování a rafinace odpadních látek, havárie tankerů a jiných lodí, odpadní voda, potravinářské technologie
Antropogenní neprůmyslové zdroje:
Požáry lesu, stepí; volné hoření odpadů; spalování odpadků ve spalovnách; tabákový a cigaretový kouř; domácí topeniště; přirozený průsak ropy