_ekotoxikologie_vypracovane-zkouskove-otazky.docx_filename_= UTF-8''(ekotoxikologie) vypracovane-zkouskove-otazky

101) Co znamená výluh? Základní dělení výluhových (toxikologickych) testů.

• Převedení látek přítomných ve vzorku pevného skupenství do vodného roztoku; lze převést pouze látky rozpustné ve vodě; výhoda – poměrně značné přiblížení se pochodům reálně probíhajícím v životním prostředí

• Statické testy, dynamické testy a testy v nádobách.

102) Kdy se používají ryby v ekotoxikologických testech?

• Chemické látky a chemické přípravky- hodnoceni vlastnosti nebezpečných pro životni prostředí

• Přípravky na ochranu rostlin - hodnoceni vlastnosti nebezpečných pro životni prostředí

• Biocidní přípravky a účinné látky - hodnoceni vlastnosti nebezpečných pro životni prostředí

• Stanoveni ekotoxicity odpadů.

• Materiály vyrobené různými technologiemi úprav odpadů – hodnoceni zdravotní nezávadnosti a

• nebezpečných vlastností pro životni prostředí

• Hodnoceni léčiv určených pro ryby za účelem jejich registrace.

• Zkouška snášenlivosti léčiv před jejich použitím.

• Biologické testování přítokových vod.

• Biologická zkouška toxicity vody při havarijním úhynu ryb.

• Experimentální účely

103) Co zkoumáme u ekotoxikologickych testů s hořčici bílou?

• Hořčice bila je používána v ČR jako bioindikátor standardizovaného testu stanovení toxicity výluhů odpadů (stanoveni nebezpečných vlastnosti odpadů).

104) Organismy, používané u aquatických testů.

• Bakterie (např. bioluminiscenčni bakterie), ryby (např. živorodka duhová, kapr obecný), bezobratlí (perloočky, žábronožci, vířníci, ostatní korýši a měkkýši)- např. Hrotnatka velká, protozoa, řasy (Scenedesmus quadricauda), vodní rostliny (okřehek).

105) Jaké organismy se používají pro stanoveni nebezpečných vlastností odpadů?

• Rostliny – hořčice bila, ryby – akvarijní rybka Poecilia reticulata, perloočka Daphnia magna, řasa Scenedesmus quadricauda

106) Pesticidy 1., 2. a 3. generace.

• generace – látky, jejichž vývoj započal již během 2. sv. v. a jejich velký rozvoj začal po jejím Skončeni; Pro své vlastnosti hojně využívány v 60. až 80. letech. Poté došlo u některých k zjištění negativních vlastností

• 2. generace – problémy s toxicitou používaných pesticidů, včetně jejich aplikačních dávek, pronikání pest. do potravních řetězců vedlo zpětně k dalšímu intenzivnímu výzkumu pesticidů 2. Generace; tyto pesticidy mají mnohonásobně snížené účinné látky proti škodlivým činitelům; Tyto pesticidy se skládají z již dříve osvědčených druhů.

• 3. generace – látky, jejichž vzor vychází z intenzivního výzkumu v oblasti ekologické chemie; Jde především o poznání významu některých obsahových látek, vyskytujících se v organismu.

107) Rozděleni toxicity látky podle doby expozice.

• Akutní (jednorázová) toxicita – sledování bezprostředních účinků látky po jejím podáni; Je důsledkem přímého kontaktu interakce organismu s kontaminovanou látkou, mediem, prostředím.

• Subchronická – sledování účinku látky v délce 10% předpokládané doby života daného organismu.

• Chronická – sledováni účinku toxické látky po delší době, nebo několik generaci organismů; jedná se především o podáváni dlouhodobě opakovaných menších dávek a sledování výsledků.