Praktická anatomie psa

obsahují 60% vody a 40% tvoří krevní barvivo (hemoglobin)

na hemoglobin se v plicích váže kyslík a vzniká oxyhemoglobin

u skotu a prasete mají životnost 60 dní, poté zanikají

jejich počet je neustále doplňován novotvořením v červené kostní dřeni

»  Bílé krvinky 

leukocyty – bezbarvé buňky s jádrem, mají přibližně kulovitý tvar

v organismu zajišťují především obranné reakce

jsou větší než červené krvinky a jejich počet je nižší

o 

granulocyty - vznikají v červené kostí dřeni

  neutrofilní granulocyty – schopnost aktivního pohybu a fagocytózy, řada z nich působením bakterií zaniká a tvoří 

v ohnisku infekce hnis, rovněž se nazývají mikrofágy, existence je omezena na 2 – 4 dny, někdy i jen na několik 
hodin 

  acidofilní granulocyty – schopnost aktivního pohybu a pomalejší fagocytózy (ale selektivnější) 
  bazofilní granulocyty – nejméně početné, mají schopnost pohybu a fagocytózy, jejich význam není objasněn 

o 

agranulocyty

  lymfocyty – buňky obranného imunitního systému, navzájem se liší velikosti, místem vzniku, životností a 

schopností zprostředkovat odpověď na napadení organismu, jsou klasifikovány dle různých hledisek 

morfologicky: malé lymfocyty a velké lymfocyty 

funkčně: B-lymfocyty – schopné poznat antigen a vázat se na něj / T-lymfocyty – zajišťují buněčnou 
imunitu, tzv. přirození zabíječi, schopní usmrtit cizorodé buňky 

  monocyty – největší buňky krve, nazývají se rovněž makrofágy – schopnost pohybovat se, prostupovat stěnou 

kapilár, pohlcovat větší částice 

»  Krevní destičky 

trombocyty – bezjaderná tělíska tvaru čoček, fragmenty cytoplazmy obrovských buněk kostní dřeně 

při poranění uvolňují krevní destičky faktory, které jsou nutné při složitém procesu srážení krve 

významnou vlastností je jejich přilnavost k povrchu a vzájemné shlukování na začátku srážení krve 

uplatňují se i při fagocytóze