Praktická anatomie psa

MYOFIBRILY - vyplňují téměř celé svalové vlákno, jsou v něm hustě uspořádána a podélně orientované,  

MYOFILAMENTA   -  tlustá – složena z protáhlých buněk myozinu, z nichž vystupují příčné můstky 

-  tenká – tvořena dvěma spirálovitě stočenými molekulami aktinu 

  při kontrakci myofibrily se zasouvají tenká myofilamenta mezi tlustá tak, že se jejich konce dotýkají 

kontrakce – složitý děj, dochází k přeměně chemické energie na energii mechanickou 

červená svalová vlákna – tenká, obsahují hodně mitochondrií a myoglobinu, smršťují se pomaleji a v aktivitě jsou vytrvalejší, tvoří většinu 
kosterních svalů 

bílá svalová vlákna – jsou objemnější, obsahují málo barviva a mitochondrií, jsou výkonnější, ale dříve se unaví, jsou soustředěna v tzv. bílé 
svalovině (např. prsní svalovina) 

ve srovnání s hladkou svalovinou se smršťuje rychleji a se značným efektem 

její činnost řídí somatické nervstvo (řídíme je sami vůlí) 

11.   ROZDÍLNOST KREVNÍCH BUNĚK. 

krev = tekutina červené barvy, její oběh umožňuje rytmické stahy srdce

funkce:    a) přívod kyslíku a živin ke tkáním

b) odvod oxidu uhličitého a zplodin látkové výměny 

~ 9 ~

c) účast na hormonálním řízení 
d) termoregulace 
e) obranné pochody organismu 
g) udržování dynamické stálosti vnitřního prostředí (homeostáza) 

»  Krevní plazma 

­  viskózní tekutina nažloutlé barvy­  významný transportní systém látkové výměny­  obsahuje 91 – 92% vody­  skládá se především z bílkovin – nejdůležitější je imunoglobulin (uplatňuje se v obranných imunoglobických procesech organismu)

»  Červené krvinky 

erytrocyty – ploché pohyblivé buňky, uzpůsobené k výměně plynů

u savců bezjaderné, mají tvar disků, velikost se liší dle druhu zvířete

jsou pružné a jejich tvar se může při průchodu dočasně měnit