Praktická anatomie psa

  hemosiderin = rozpadem červených krvinek, zásobárna železa (v 

játrech, slezině, kost. dřeni) 

  hematoidin = neobsahuje železo, má červenožlutou barvu 

­  ostatní (nevznikají z hemoglobinu) » autogenní pigmenty 

  melanin = černohnědý pigment, vzniká v melanocytech (buňky), 

přítomen v pokožce, chlupech, duhovce, apod., u albínů zcela chybí 

  lipofuscin = žlutý až hnědý pigment, přibývá ho se vzrůstajícím 

věkem, hlavně v játrech, nadledvinách, srdci a kůži 

  Exogenní pigmenty 

do organismu se dostávají z vnějšího prostředí (částice prachu a sazí) 

dostávají se do plicních alveolů, způsobují jejich tmavé mramorování 

Lipochromy – barviva rostlinného původu, způsobují žluté zabarvení tukové tkáně, žlutého tělíska a 
vaječného žloutku (patří se také např. β-karoten – v játrech z něho vzniká vitamín K) 

3.  EPITELY. 

  soubory buněk kryjící zpravidla vnější nebo vnitřní povrchy těla 
  vytvářejí hraniční tkáň pro styk organismu s vnějším prostředím 
  funkce:   a) chrání tkáně vnitřního prostředí před chemickými či mechanickými vlivy 

b) zabraňují pronikání bakterií a jiných choroboplodných zárodků 

Krycí epitely

má převážně ochrannou funkci 

» 

Jednovrstevný dlaždicový epitel 

tvořen jednou vrstvou silně zploštělých buněk, těsně do sebe zapadají, čočkovité jádro leží uprostřed buňky 

vystýlá: krevní a mízní cévy (=endotel), povrch pohrudnice, poplicnice a pobřišnice (=mezotel), plicní sklípky 
(=respirační epitel) 

» 

Jednovrstevný kubický epitel 

tvořen vrstvou buněk přibližně krychlovitého tvaru, centrálně uložené jádro je kulovité 

vystýlá:  povrch  vaječníků  (=zárodečný  epitel),  vývodné  cesty  některých  žláz  (slinné,  ledvin,  slinivky  apod.), 
tvoří pigmentový epitel sítnice oka (důležitý pro vznik obrazu)