ZOO OTÁZKY KE ZK

16. Které znáte cizopasné korýše? Uveďte zástupce z různých skupin.

• Chlopek obecný (Ergasilus sieboldi) – třída klanonožci

• Sepnutka okouní (Achteres percarum – třída klanonožci

• Sepnutka hlavatková (Basanistes huchonis) – třída klanonožci

• Červok kapří (Lernaea cyprinacea) – třída klanonožci

• Kapřivec rybniční (Argulus japonicus) – třída kapřivci

• Jazyčnatka tasemnicová (Linguatula serrata) – třída jazyčnatky

17. Rakovci (Malacostraca). Charakterizujte celou tuto třídu (vylučovací orgány, počet článků, zakončení zadečku), které řády sem patří. Charakterizujte tyto řády, uveďte hlavní zástupce a zhodnoťte význam této skupiny z hlediska člověka.

• vylučovací ústrojí jsou tykadlové žlázy, stálý počet článků, telson ve tvaru ploutvičky

• počet tělních článků – hlava (5), hruď (8), zadeček (7), ale jeden zadečkový článek zpravidla chybí, talson má tvar lupenité ploutvičky, hrudní končetiny jsiu většinou nerozdvojné,

• vývoj probíhá buď přes larvu (zoëa) nebo je přímý

• jsou to stará skupina známá už z karbonu, většina žije v moři, u nás 4 řády

• řád Stejnonožci (Isopoda) – dorsoventrálně zploštělé tělo bez krunýřku, hřbetní štítky vybíhají na bocích v křídlovité výběžky (epimery), žijí ve slaných a sladkách vodách i na souše

- beruška vodní (indikártor organicky znečištěných vod), stinka zední, beruše sklepní, svinka obecná

• řád Různonožci (Amphipoda) – slané asladké vody, tělo z boku zploštělébez krunýře, nestejné jednovětevné hrudní nožky upraveny k různé činnosti, živí se dravě nebo saprofágně

- Blešivec potoční (vyskytuje se v pstruhovém a lipanovém pásmu)

• řád Desetinožci (Decapoda) – většinou morští, první dva hlavové články, nesoucí dva páry tykadel a oči, zbylé články hlavy srůstají s hrudí a jsou svrchu kryty krunýřem (carapax)

- patří sem podřády Plovoucí (Natantia), Lezoucí (Reptantia),

- garnát obecný (samice se konzervují pro kuchyňské účely, samci jako hnojivo nebo krmivo pro hospodářská zvířata – př. plameňáci v zoo), rak říční (hospodářsky významný, živí se zbytky rostlin a živočichů), rak kamenáč, rak bahenní, rak pruhovaný, rak signální, langusta obecná (kuchyňská pochoutka), humr obecný (kuchyňská pochoutka), krab říční (narušuje regulované úseky toků)

18. Stejnonožci (Isopoda). Charakterizujte celou tuto skupinu, které známé druhy sem patří. Kde se s nimi můžeme setkat? Jak suchozemské a jak vodní druhy dýchají?

• obvykle mají dorsoventrálně zploštělé tělo, bez krunýřku, hřebetní štítky vybíhají na bocích v křídlovité výběžky (epimery)

• hrudní články jsou volné a nesou vždy jeden pár kráčivých noh, zadeček je krátký, opatřený dvouklanými nožkami, které slouží také k dýchání a je zakončen telsonem

• žijí ve slaných i sladkých vodách i na souši, suchozemské druhy se zdržují většinou ve vlhkém prostředí a dýchají atmosférický kyslík primitivními trachejemi v zadečkových končetinách, živí se převážně rostlinnou potravou a organickými zbytky

• beruška vodní (Asellus aquaticus) – vodní, využívá se jako indikátor organicky znečištěných vod

• stinka zední (Oniscus asellus) – nesvinuje se do kuličky, žijí na souši, tykadla prvního páru jsou zakrnělá, zadčkové články jsou volné, živí se rostlinami

• Beruše sklepní (Porcellio scaber)

• Svinka obecná (Armadillidium vulgara) – až 17 mm