Právo zkouška

Zákon o obchodních korporacích uvádí pouze tento výčet obchodních společností (jejich definice vždy v prvním paragrafu příslušné hlavy):

• veřejná obchodní společnost,

• komanditní společnost,

• společnost s ručením omezeným,

• akciová společnost,

• evropská společnost,

• evropské hospodářské zájmové sdružení.

Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně (§ 95 ZOK).

Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen komanditista) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen komplementář) - § 118 ZOK.

Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění (§ 132 ZOK).

Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozdělen na určitý počet akcií (§ 243 ZOK).

Nový zákon o obchodních korporacích (stejně jako obchodní zákoník) rozlišuje:

• osobní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost),

• kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným, akciová společnost).

Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku.

Možnost založit kapitálovou společnost i za jiným účelem, než je podnikání (fiktivní podnikatel), zůstává stejná jako v obchodním zákoníku.

Evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská družstevní společnost se řídí zákonem o obchodních korporacích jen v tom rozsahu, v jakém to připouštějí přímo použitelné předpisy Evropské unie.

PODNIKATEL V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

1. Úvod

Nová právní úprava po rekodifikaci soukromého práva je ve vztahu k

podnikání rozdělena mezi dva zákony:

• Zák. č. 89/2012Sb., občanský zákoník (upravuje obecně právnické osoby, ve vztahu k podnikání vymezuje pojmy jako podnikatel, zastoupení podnikatele, firma, prokura, obchodní závod, obchodní tajemství aj.).

Právní úprava v občanském zákoníku zohledňuje podnikatele a různé nástroje podnikání a zároveň chrání slabší stranu, kterou zpravidla bývá spotřebitel (někdy i podnikatel).

Právní úprava styku profesionála s laikem nestaví na kritériu průměrného rozumu, ale na profesionalitě podnikatele - profesionála.

Základním předpokladem podnikání je profesionalita. Občanský zákoník zakotvil obecné pravidlo: kdo se veřejně přihlásí k odbornému výkonu určité činnosti, dává tím najevo, že je jí schopen a že jí může každý od něj očekávat.(§ 5 odst. 1).

Podnikatelům se zakazuje zneužít jejich kvalitu odborníka nebo hospodářské postavení k vytváření nebo využití závislosti slabší strany nebo k dosažení zřejmé a neodůvodněné nerovnováhy v právech a povinnostech k újmě slabší strany (§ 433).