Právo zkouška

K tomuto účelu stanoví provozní dobu.

Pokud tak neučiní, platí doba obvyklá.

VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST

1. Úvod

Veřejná obchodní společnost patří do osobních obchodních společností.

Nová právní úprava veřejné obchodní společnosti v zákoně o obchodních korporacích přináší určité změny:

• Veřejnou obchodní společnost lze nově založit nejen za účelem podnikání, ale i za účelem správy jejího vlastního majetku.

• Podmínky pro provozování živnosti musí splňovat jen ti společníci, kteří budou statutárním orgánem.

• Nově mohou společníci splnit svoji vkladovou povinnost i provedením práce nebo poskytnutím služby. Takový předmět vkladu musí být však připuštěn ve společenské smlouvě a oceněn.

• Společníci veřejné obchodní společnosti jsou solidárními dlužníky. Na jejich ručení se použije právní úprava o solidárním ručení v § 2018 a násl. NOZ.

2. Založení a vznik obchodní společnosti

Veřejná obchodní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy (minimálně dva společníci mohou uzavřít společenskou smlouvu). Uzavřením společenské smlouvy je společnost pouze založena, avšak právně nevznikla.

Jako právní subjekt veřejná obchodní společnost vznikne až zápisem do obchodního rejstříku, čímž získá právní osobnost (tj. způsobilost mít práva a povinnosti).

Návrh na zápis podávají všichni společníci. Návrh je třeba podat do 6 měsíců od založení společnosti, jinak zákon o obchodních korporacích v § 9 odst. 1 zakládá nevyvratitelnou právní domněnku odstoupení od zakladatelské smlouvy (tuto lhůtu lze ujednáním zakladatelů změnit, ne však vyloučit její účinky).

Novým procesním institutem je zápis do obchodního rejstříku prováděný notářem v případech, kdy zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu jím sepsaném (zápis má stejné účinky jako by jej provedl soud). U veřejné obchodní společnosti notářský zápis zákon nepožaduje.

3. Pojem veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo na správě jejího majetku a ručí za dluhy společně a nerozdílně (§ 95 odst. 1 ZOK). Jednočlenná veřejná obchodní společnost není přípustná.

Veřejná obchodní společnost nevytváří povinně základní kapitál. V případě, že si ve společenské smlouvě společníci dohodnou vkladovou povinnost, tak musí určit ve smlouvě správce vkladu (správcem vkladu může být i zakladatel nebo některý ze zakladatelů - § 18 odst. 1 ZOK).

Veřejnou obchodní společnost lze založit pouze společenskou smlouvou (zakládají ji alespoň dvě osoby), nelze ji založit zakladatelskou listinou.

Správa vlastního majetku, která není podnikáním, může být jediným předmětem její činnosti.

4. Firma veřejné obchodní společnosti