Ekonomika agrárního sektoru výpisky ke ZK

Nabídkově orientované:

1) specifika zemědělství – závislost na přírodních a klimatických podmínkách, dlouhé a nepřerušitelné produkční cykly, omezená možnost uplatnění vědeckého pokroku, nízká trvanlivost zemědělských produktů, pomalý obrat kapitálu v zemědělství

1. inversní nabídková křivka – při klesajících cenách produkce nabízené množství neklesá, ale naopak stoupá

2. hypotéza šlapacího mlýna (Cochran) – působení technického pokroku, uplatněním technického pokroku (vstupem do mlýnského kola) může svoji situaci zlepšit, avšak jestliže toto udělají všichni ostatní, pak se důchodová situace všech účastníků zhorší

3. alternativní náklady (Johnson) – očekávaný důchod v zemědělství je při zahájení činnosti orientován na průměrný důchod v NH, skutečný důchod je ovšem nižší, pak se již neorientuje na průměrný důchod v NH ale na svůj alternativní důchod, v případě že jeho skutečný důchod je vyšší než průměrný v agrárním sektoru pokračuje ve své činnosti

Komplexní (tržní) vysvětlení – Koester – propojuje jednotlivé dílčí hypotézy – využití teorie sektorových a faktorových nadkapacit (souvisí s mobilitou faktorů, půdy)

1. důchodová disparita – identická se sektorovými nadkapacitami, odpovídá nižší produktivnosti použitých produkčních faktorů, snižuje se produkce, zvyšují se ceny agrárních produktů i produktivnost vynaložených faktorů

2. nadkapacita jednoho sektoru pouze jeli mobilita faktorů omezená

3. větší posun nabídkové křivky oproti poptávkové, dochází k převisu nabídky, převis nabídky se projeví tím více, čím jsou vyšší tempa technického pokroku, čím je nižší důchodová pružnost poptávky, čím je nižší tempo růstu důchod v celém NH

4. mobilita faktorů – faktor půdy má omezenou alternativní možnost použití, faktor kapitálu – technický pokrok pouze pomocí investic, faktor práce – imobilní, pojetí vlastnictví – kromě důchodu z práce také z kapitálu a půdy, specifická kvalifikace pracovní síly v zemědělství, nedostatek alternativních výdělkových možností

Měření interní důchodové disparity – objem hrubé přidané hodnoty podle 1) právní formy 2) výměry podniku 3) ekonomické velikosti podniku 4) výrobní oblasti (řepařská, kukuřičná apod.) 5) výrobní zaměření podniku (RV, ŽV atd.)

Měření interní příjmové disparity – tytéž ukazatele jako u příjmové disparity externí, tedy průměrná hrubá (čistá) měsíční mzda a průměrná hodinová mzda

HDP

Výkonnost ekonomiky – vyjadřuje růst v čase a srovnává tyto výsledky na mezinárodní úrovni, podle výkonu ekonomiky jsou pak jednotlivá odvětví klasifikována a odvozují se od něj nástroje ekonomické politiky

Příspěvky členských zemí do společného rozpočtu EU se odvozují od HDP

Klasifikace znevýhodněných regionů je vymezena hranicí 75% průměrného HDP / 1 obyvatele EU vyjádřeno v PPP