POLITOLOGIE(moje matro)

Systém poměrného zastoupení

• má velké, vícemandátové obvody

• pro jednotlivé volební obvody jsou připraveny kandidátní listiny

• počet míst na listině zpravidla odpovídá počtu mandátů v daném obvodě

• tento volební systém nejdynamičtěji a nejspravedlivěji přenáší vůli obyvatelstva - i jeho menšin- do politického systému

• umožňuje přesně určit rozložení všech politických sil a zajistit jim odpovídající parlamentní zastoupení

• ulehčuje vytváření nových politických stran

• je zejména výhodný pro společnosti s četnými menšinovými zájmy

• hlavním nedostatkem je tříštění politické moci

• k slabinám tohoto systému patří i zvýšená možnost působení radikálních sil

• volič nemá možnost ovlivnit výběr jednotlivých kandidátů, volí pouze strany

• při rozhodování v parlamentu, se poslanci ohlížejí na úzké stranické zájmy než na zájmy svého obvodu

Smíšený volební systém (Německo)

• jedna polovina poslanců je volena v jednomandátových volebních obvodech na základě relativní většiny, druhá polovina je nezávisle na této volbě volena na základě kandidátních listin s využitím systému poměrného zastoupení

• volič disponuje dvěma hlasy

• hlasovací lístek je rozdělen na dva sloupce

IV. Politické strany a stranické systémy

1) Co jsou politické strany - definice

organizace lidí se stejnými politickými názory a cíli, snažící se získat politickou moc, která by jí umožnila uskutečnit její záměry

2) Jaký je hlavní rozdíl mezi politickými stranami a zájmovými svazy ?

• zájmové svazy nekandidují ve volbách a nepřejímají žádnou politickou odpovědnost

• své cíle se snaží prosadit působením na veřejné mínění, vyvíjením tlaku na politické strany, parlament, vládu a státní správu

• zájmové svazy si nekladou za cíl reprezentovat zájmy celé společnosti, ale jen její určité části

3) Jaké jsou znaky politické strany, jakými způsoby může být financována ?

• vlastní politický program; působení na veřejnost a získávání členů a voličů; disponují stálou, demokraticky volenou organizační strukturou

• strany jsou nezávislé na státu a navzájem rovnoprávné

• financování - z členských příspěvků, příjmy z vlastní hospodářské činnosti, dary, státní dotace

4) Podle jakých kritérií můžeme dělit politické strany ?

• podle početnosti členské základny, vztah mezi počtem členů a voličů

• sociologické hledisko, vztah k politické moci, zastoupení v parlamentu, zastoupení ve vládě ideová orientace

5) Charakterizujte rozdíl mezi levicovými a pravicovými stranami.

Levice – vystupuje s programem, v němž požaduje větší sociální spravedlnost, chce změnit dosavadní společenský řád a uskutečnit zásadu rovnářství, požaduje světský stát a laickou školní výchovu

Pravice – bojuje proti programu levice, brání tradiční hodnoty a společenský řád, požaduje zachování úlohy církve ve státě i ve vzdělávací soustavě