POLITOLOGIE(moje matro)

6) Charakterizujte rozdíl mezi stranami masovými a elitními.

Elitní strany

• vznikaly především z parlamentu;

• vyznačuje se malým počtem členů a má zájem spíše o členy společensky významné

• její organizační struktura je spíše volnější

• soustředí se především na otázky volební taktiky

• výrazně se aktivizují v čase volební kampaně, jinak se svými voliči nijak zvlášť nepracují

Masové strany

• vznikaly cestou mimoparlamentní (nejprve byla založena strana, vybudována její organizační struktura a teprve po náboru členstva se pokusila ve volbách dostat se do parlamentu)

• je to strana s velkým počtem členů, a také ve volbách spoléhá na své členy

• její organizační struktura je centralizovaná, členství formalizované (členské průkazy, příspěvky apod.)

7) Co je to systém politických stran?

• souhrn stran v interakci v daném politickém systému

8) Podle čeho je možné dělit stranické systémy?

Politologové nejčastěji používají tato kritéria:

• počet stran; - ideologické charakteristiky stran a napětí mezi nimi; - relativní velikost stran (tj. volební výsledek); - modely opozice; - organizační uspořádání stran (především jejich disciplinovanost a kompaktnost); - sociální původ a zázemí stran

Tradiční dělení, jež bere v úvahu počet politických stran, dělí politické systémy na:

-monopartismus (sytém jedné strany); - bipartismus (sytém dvou stran) a multipartismus (systém více než dvou stran)

9) Uveďte typologii stranických systémů podle J. Blondela a stručně ji charakterizujte.

- založena na kritériu repočtu stran, začíná rozdělením evropských stranických systémů do 4 skupin podle průměrného volebního zisku dvou nejsilnějších stran v letech 1945-1966

1. Bipartismus

• průměrný součet hlasů pro dvě nejsilnější strany se pohybuje v rozmezí 90-99%

• rozdíl hlasů mezi dvěma silnými stranami je tak malý, takže systém je rovnovážný a obě strany se u moci pravidelně střídají

1. Sytém dvouapůlté strany

• průměrný zisk dvou nejsilnějších stran nabývá hodnot v rozmezí 75-80%

• zisk obou velkých stran zpravidla není dostatečný k tomu , aby jedna nebo druhá mohla sestavit vládu sama.

• třetí strana plní funkci jakéhosi „balancéra“- v určitých situacích může rozhodovat, se kterou velkou stranou utvoří koalici

1. multiparsismus s dominantní stranou

• v tomto systému mají dvě silné strany zisk 60-65%, přičemž nejsilnější strana získává sama kolem 40%, tj.asi dvakrát více než druhá v pořadí.

• tato nejsilnější (dominantní) strana je určující silou na politické scéně a je nezastupitelnou, a určující součástí vládních koalic.

• I ostatní strany jsou důležité, protože mezi nimi dominantní strana získává partnery pro vládní koalice nebo podporu pro svou menšinovou vládu

• Výjimečně může dominantní strana docílit i takového volebního výsledku, který ji umožní sestavit jednobarevnou vládu