vypracovane-otazky-ke-zkousce

→ rozvoj průmyslu

→ rozvoj urbanismu

→ odstranění feudálních překážek (mýta, celní bariéry,..)

x později v některých oblastech (především v obl. sociální) liberální vidění světa selhává

⇒ tato oblast nemůže být řízena trhem (zákon nabídky a poptávky)

⇒ nutná regulace státu

⇒ vznik moderního liberalismu

8. Moderní liberalismus, období, vznik, charakteristické znaky, představitelé, jejich dílo

Moderní liberalismus

- vznik v 19. století jako reakce na bouře zaměstnanců

(prům. revoluce přinesla rozvoj techniky a technologií → menší potřeba zaměstnanců

→ růst nezaměstnanosti a bídy hlavně v nižších vrstvách x trh se reguluje sám a každý se musí o

sebe a svou rodinu umět postarat → žádná pomoc od státu → bouře)

- vzhledem k nemožnosti řízení některých oblastí (sociální oblast) trhem byl nutné revidovat myšlenky klasického liberalismu ⇒ moderní liberalismus

- stát není slabý, ale je sociální!!!

→ stát má sociální funkci - koncept welfare state (stát blahobytu)

- uplatnění především v období od přelomu 20. a 30. let (hospod. krize) do 70. let 20. století

(v 70. letech odklon od moderních lib. ideí → zájem o hodnoty klas. liberalismu a tržní autoregulace)

- uplatňovali především levicové vlády

- přispěl k poválečné obnově a hospodářské konjunktuře 50. a 60. let

- charakteristické znaky:

- „sociální stát“ – požadavek zásahů státu do života občanů v sociální oblasti

→ poskytování sociální, důchodové a zdravotní péče

- welferismus = stát plní sociální a hospodářské funkce (welfare state = stát blahobytu)

- státní intervencionalismus = zásahy státu do ekonomiky

- představitelé:

VB John Maynard Keynes (1883 – 1946) ⇒ keynesiánství

- anglický ekonom a profesor

- dílo: Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz

- řízení ekonomiky pomocí státních zásahů

- zvyšování ekonomiky pomocí vládních výdajů → růst poptávky → multiplikační efekt (stát

investuje – př: stavba dálnic,… nebo sníží daně → zvýšení objemu peněz v ekonomice → lidé

je dostanou a budou moc utrácet → státu se vrátí mnohem více peněz, než investoval)

(tento způsob uplatňoval už Karel IV. stavou hladové zdi → růst zaměstnanosti a ekonomiky)

→ vláda nemá pracovat s vyrovnaným rozpočtem, ale za účelem růstu ekonomické aktivity raději s deficitním rozpočtem

John Stuart Mill (1806 – 1873)

- anglický filozof a ekonom

- jedinec má ve své svobodě také odpovědnost vůči společnosti

- dílo: O svobodě, Utilitarianismus, Systém induktivní a deduktivní logiky, Logický systém, Principy politické ekonomie

- Thomas Hill Green (1836-1882)

- požadavek stejných možností a rovných příležitostí pro všechny občany

- pozitivní definice svobody

- Herbert Henry Asquith (1852 – 1928)

- liberální britský předseda vlády v letech 1908 – 1916 (před 1. sv. v.)