oe-14-stran

  Deficit SR vzniká nesouladem mezi příjmy a výdaji = výdaje > příjmy 

  Veřejný dluh = celkové zadlužení vlády a nižších správních celků (obcí a krajů) 

  Státní dluh = součást veřejného => celkové zadlužení vlády 

  Cíl = směřovat k vyrovnanému nebo přebytkovému hospodaření a snižování vládních dluhů 
  Řízení dluhu = dluhopisy, státní pokladniční poukázky, přímými půjčkami atd. 

  ČR má v porovnání s okolními zeměmi relativně nízký dluh, ale prudce se zvyšující 

  státní dluh r. 2013 = 1683 mld. Kč (2000 = 289,3 mld. Kč; 2007 = 892 mld. Kč) 

  Aktuálně veřejný dluh ČR = 1 819 mld. Kč; dluh na obyvatele = 173 000 Kč 

Maastrichtská kritéria = konvergenční = podmínky pro vstup do EMU 
1) cenová stabilita (průměrná inflace by neměla přesáhnout o více než 1,5 procent. bodu průměrnou inflaci ve 3 zemí 
s nejlepšími výsledky)

2) úrokové sazby (průměrná dl. úroková míra v posledních 12 měsících nemá přesahovat průměrnou úrokovou míru 3 zemí 
s nejnižší inflací o více než 2 procentní body)

3) kurzové kritérium (udržení kurzu uvnitř pásma po dobu min 2 let) 
4) rozpočtová stabilita (deficit veřejných rozpočtů nemá překročit 3% HDP a velikost veřejného dluhu nepřesáhnout 60% HDP) 

41) Inflace – podstata, příčiny (nabídková, poptávková), druhy, ovlivňování. 

  projev ekonomické nerovnováhy, jehož vnějším znakem je růst všeobecné cenové hladiny (spojeno 

s poklesem kupní síly peněz – růst P, za stejný obnos si koupíme méně) 

  deflace = opak inflace, pokles všeobecné cenové hladiny 

Příčiny: (můžeme odvodit z modelu AD-AS) 
Poptávková inflace – vyvolána růstem AD, pokud se současně nezvyšuje nabídka Y, nebo neklesají ceny 
vstupů. Růst AD se projeví v růstu cen, mezd a snižuje se AS, AD doprava. Příčiny: příliš expanzivní fiskální a 
monetární politika, vysoká zaměstnanost, permanentní státní deficit 
Nákladová inflace – růst nákladu vyvolá pokles AS a tím jsou ceny vytlačovány vzhůru. Inflace tlačená růstem 
mezd, cen surovin na světových trzích (ropy) 
Druhy: mírná (plíživá) = inflace je nízká, lidé mají důvěru v peníze (jednotky, desítky %) 
pádivá = lidé ztrácejí důvěru v peníze, preferují držbu jiných aktiv, peníze ztrácejí kupní sílu (kolem 100%) 
hyperinflace = kolaps ekonomiky, peníze přestávají fungovat, nutná reforma peněz (1000%) 
Důsledky: vliv na reálné důchody (přerozdělování reálných důchodů, pokles reálných mezd, tak na růst 
nominálních mezd), vliv na reálnou hodnotu bohatství (znehodnocení úspor), dopad na vztah věřitelé – dlužníci 
(znehodnocení dluhu = výhoda pro dlužníky), vliv na ekonomickou aktivitu (nejisté prostředí)