oe-14-stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
45) Měření nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, Okunův zákon
Míra nezaměstnanosti = obecná (ČSÚ, na základě výběrového šetření), registrovaná (ministerstvo práce a
sociálních věd na základě údajů úřadu práce) = nezaměstnaní / ekonomicky aktivní
Přirozená míra nezaměstnanosti – skutečný produkt Y je na úrovni potencionálního Y* = u*, skutečná a
očekávaná míra inflace je stejná, ekonomika v dlouhodobé rovnováze
Okunnův zákon – popisuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem ekonomického růstu (pokles reálného
produktu Y o 2 až 3 % pod úroveň potencionálního je spojen se zvýšením míry nezaměstnanosti o 1%)
46) Vývoj nezaměstnanosti v ČR, aktuální situace na trhu práce, regionální rozdíly, srovnání se státy EU,
zjišťování nezaměstnanosti v ČR
Nejnižší: 1996: 200 000 osob = 3,9%
Nejvyšší: 2000: 450 000 osob = 8,8%; od 2008 mírně stoupala
2011 = 6,7 %
2012: 7%
4. čtvrtletí 2013 = 6,8 %
míra nezaměstnanosti (15-64) únor 2014 = 6,7 %
Situace na trhu práce za rok 2013: (zjišťování nezam. na základě údajů z výběrového šetření prac. sil)
nárůst zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a Praze, pokles v Olomouckém a Jihočeském
velká nezaměstnanost: Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký
- Míra nezaměstnanosti v ČR je výrazně nižší, než měsíční průměr za země EU
Nejvyšší míra nezam. EU = Španělsko, Řecko, Portugalsko, Lotyšsko
Nejnižší míra nezam. = Rakousko, Německo, Lucembursko
12
47) Phillipsova křivka – podstata, původní, modifikovaná, rozšířená, dlouhodobá PK
existence vzájemného inverzního vztahu mezi mírou nezaměstnanosti a mzdovou inflací
Původní mzdová PC = substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností, krátké období
- čím vyšší míra nezam, tím vyšší je míra růstu mezd. Negativní sklon, svislá osa = mzdová inflace, vodorovná
= míra nezaměstnanosti. PC protíná vodorovnou osu u v bodě u*, kdy mzdová inflace je nulová
Modifikovaná PC – inverzní vztah mezi mírou růstu inflace (cenové hladiny) a mírou nezaměstnanosti
= nižší nezaměstnanost je možná jen za zvýšení inflace. Firmy zvyšují ceny, pokud rostou mzdové N – růst
mezd se projeví jako cenová inflace