tahaky-na-zkousky-z-filosofie-brabec

9Vjakém vztahu u Aristotela etiky a politiky? ctnost (areté) u Aristotela.

Etikou označuje Aristotelés tu část praktické filozofie,která se zabývá otázkami dobrého života jednotlivce a pojmem a získáním ctností.Vztah etiky a politiky.Jako první odděloval politiku od etiky,zatímco v soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností,v politice rozhoduje spravedlnost.Politika se řídí určitými pravidly,která jsou spojena s formou vlády,a která je možno použít v každém politickém zřízení.Ctnost:správné jednání,cnosti nejsou vrozené dispozice,musí být pěstovány.Cíl viděl Aristoteles v nalezení nejušlechtilejšího štěstí,co mohou dosáhnout jen ctnostní lidé,kteří pěstují mravní a rozumové ctnosti.Ctnosti dělí na rozumové a mravní(etické).Mravní ctnosti jsou středem mezi dvěma krajnostmi. Mravní ctnosti člověk dosáhne tehdy,když bude udržovat žádostivě stránku své duše mezi výstředními extrémy.Největší ctnost je spravedlnost,která spočívá v umírněnosti.Pro ctnosti nebo nectnosti se podle Aristotela rozhodujeme svobodně.Člověk musí usilovat o prohloubení svého vnitřního rozumového života.

10Jaké hlavní rysy novověké vědy?

Novověká věda nevzniká jako„teoretický postoj"pou­hým zproblematizováním skutečnosti každodenního života(„Proč je tomu tak, jak je?")jako co do svého smyslu,své povahy a svého charakteru předem určené a předem řízené zproblematizování.Tento její rys může být nazván její„metodickou abstraktností"Za otázkou„proč je tomu tak a tak"kladenou novověkým vědeckým výzkumem,se skrývá otázka:„Jak musí být předem myšleno univerzum,aby bylo zachytitelné něco takového jako,faktum?"Novověká věda nemá jako teoretický postoj povahu hledání předpokladů pozoro­vatelného jsoucího.Pro určení povahy„vědy"jako „novověké vědy"není směrodatný„te­oretický postoj",nýbrž hypotéza.„MATHÉMA =je to něco,co je na věcech,již před prvním setkáním s nimi známo.Výsledkem je získání poznatků o světě,o kterém jsme již předem řekli.Naše získávání poznatků tak nemá charakter odkrývání a posunování horizontu neznámého,nýbrž„vyplňování"nekonečného co do své povahy a pravdy již roz­hodnutého„rozvrhu".„Mathéma novověké vědy"to zna­mená v principiální známosti a propočitatelnosti povahy světa,říká se tomu matematizace světa.

11Co je cílem vědy podle Francise Bacona?

Cílem vědy a filozofie je zlepšovat podmínky lidského života.Nástrojem je induktivní metoda,která spočívá v postupu od konkrétních dat k obecným závěrům a liší se tak od dosavadní převažující metody dedukce,která spočívá v postupu od obecných zákonitostí ke konkrétním jednotlivostem.Baconova metoda tak klade důraz na empiricky zachytitelná data,na pozorování a experiment a Bacona tak lze považovat za otce moderní vědy.Bacon kritizuje výsledky staré scholastické vědy a filozofie jako neplodné filozofování,které nemá často užitek pro člověka a požaduje po vědě užitečnost člověku a zlepšování podmínek života lidí.Jeho induktivní metoda umožňuje přechod od jednotlivých faktů k všeobecným tvrzením.indukce=stanovení postupu od formulování výroků jedinečných k formulování výroků obecných.Nové organon–induktivní metoda Indukce je smyslová zkušenost→výpověď o jedinečném→obecné tvrzení.Správná metoda„vyvozuje z vjemu a částečných tvrzení,stoupajíc přitom nepřetržitě a postupně,tvrzení obecnější,aby se nakonec dostala k tvrzením nejobecnějším“.Teprve metodicky řízeným experimentem lze odstranit subjektivní zkreslení obsažené ve smyslovém poznání.