tahaky-na-zkousky-z-filosofie-brabec

6.Vylož Sókrat „péče o duši

U Sokrata je duše nositelkou vnitřního osudu,určení člověka.Obrácení se od věcí vnějších a relativních k sobě samým,ke svému poslednímu cíli.Prostředkem,kterýmSokrates pečuje o duši je řeč,logos.Je to léčení choroby,které si nemocný není vědom.Lékem mravní nemoci má být řeč,diskuse.Sokratův postup při starání o duši je určen snahou najít vnitřní rozrušenost a přivést ke studu.K péči o duši patří snaha,abych nezapomněl na smysl a cíl svého života.Jde o rozvoj toho,co dělá člověka člověkem,co je podle antické představy základem našeho lidství,totiž:rozumnost a mravnost.Ve své řeči na soudě říká Sókratés,že když jej propustí na svobodu, tak každého,koho potká,bude napomínat a dokazovat:Ty,výborný muž,občan obce,která je nejproslulejší svou moudrostí a mocí,a ty se nestydíš starat se o peníze,abys jich měl co nejvíce,aleO ROZUM A PRAVDU A O DUŠI,aby byla co nejlepší,se nestaráš ani nepečuješ?A svým dětem: Bude-li se vám zdát,že jim záleží na penězích či na něčem jiném spíše než na LIDSTVÍ,kárejte je tak,jako jsem káral vás.Člověk má"činit své"co odpovídá jeho lidské přirozenosti,co vyplývá z jeho životního cíle.Filozof je podle Sókrata lékařem duše.Smysl:jeho filosofie znamená obrat od materialistického naturalismu k idealismu.Smyslem jeho konceptu je naučit se umění žít.

7Vylož ontologie,ontologická. Ontologická diference,pojem vyjadřující rozdíl mezi jsoucnem a bytím.Jsoucno znamená všechno,co je,všechny věci,předměty,myšlenky atd.o kterých jsme přesvědčeni,že jsou,tj.mají charakter přítomnosti,danosti,naléhavosti.Bytí je jsoucnost jsoucího, „základní“charakter všech jsoucen→prvním úkolem filosofie je zkoumat a pochopit,co je bytí(jsoucnost jsoucího)Ontologie je filosofická disciplína,která se zabývá jsoucnem,bytím jako takovým a základními pojmy.Aristotelés pro ni používá označení první filosofie,která je součástí metafyziky a zabývá se nejobecnějšími otázkami.1Nauka o bytí2První filosofie,metafyzika: poznání jsoucna jakožto jsoucího,bytí jsoucího 3věc(jsoucno)jako substance a akcidence 4věcnost =substance,to,co stojí-pod možnou proměnou vlastností věci;to,čeho to vlastnosti jsou.Rozlišení „bytí"a„jsoucna"rozlišení,které je „diferencí"avšak zároveň„identitou"je v moderní ontologii zváno„ONTOLOGICKÁ DIFERENCE".Úkolem„první filosofie"je zkoumat a pochopit,co je„jsouc­nost jsoucího"tzn. co je„bytí".

8Jak Aristotela poznání Platónovu pojetí

UAristotela je poznání v obecných pojmech(realismusnominalismus)Poznání =postup od jednotlivého k obecnějšímu,od smyslově vnímatelného k obecnému,tj.podstatnému–indukce.1Důraz na smyslové poznání2Cílem poznání jsou pojmy,kterým v realitě odpovídají tvary3Poznání tvarů není možné bez pozorování mnoha jednotlivých věcí.Platon-poznáníVelice těsně souvisí s problémem bytí,který je rozebrán v jeho podobenství o jeskyni.Tam uvádí,že lidé žijí v každodenní zkušenosti a nevědí nic o vlastním pravém bytí.A tím,že se osvobodí z jeskyně zdání,teprve poznají pravé bytí.Platón tedy rozlišuje oblast zdání a oblast pravého bytí.S Platónem se Aristoteles rozchází v tom,že neuznává ideje odloučené od vnímatelných věcí.Na druhé straně v souladu s Platónem rozeznává na každé věci látku a tvar.K tomu,aby vznikly konkrétní věci,jsou potřebné čtyři faktory:látka,tvar,účel a hybná příčina.Látka je možností,tvar skutečností;přechod od možnosti ke skutečnosti se realizuje pohybem.Skutečnost je vyšším a lepším stupněm existence jako možnost.Změnu možnosti na skutečnost může způsobovat pouze taková příčina,která je sama skutečností.V teorii poznání Aristoteles kladl důraz na smyslové poznání.Cílem poznání jsou pojmy,kterým v realitě odpovídají tvary.Poznání tvarů není možné bez pozorování mnoha jednotlivých věcí.Zatímco však Platón umisťoval ideje mimo světa,tvrdil Aristoteles,že jsou v předmětech samých.