tahaky-na-zkousky-z-filosofie-brabec

12Jaké teorie pravdy?Stručně je popište. „Pravda vítězí“

1Korespondenční teorie(adekvační)aby naše myšlenky,výpovědi byly pravdivé,musíme se řídit skutečností.Je to nejhodnotnější teorie–je důležitá pro empirické vědy2Konsensuální teorie pravda je to na čem se všichni shodneme(konsensus),diskuse,argumenty nikoli hlasování.Pravdivé je to,na čem se všichni shodneme.Jespojená se svobodnou výměnou názorů.Kritérium téhle teorie je,že se musí shodnout všichni účastníci.(S touto pravdou,ale daleko nedojdeme,protože například,ikdyž se všichni shodneme,že neznáma houba je žampion a ve skutečnosti je to muchomůrka,tak se otrávíme)3Koherenční pravda je vlastnost nerozporných systémů,deduktivní vědy.Pravdu říkáme do té doby,dokud nás někdo nepřistihne,že jsme se dostali do rozporu(s tím,co jsme řekli před tím).Tuto teorii neuplatníme na samostatný výrok,pouze na skupinu výroků(pro deduktivní vědy a je to doplňkové kritérium i pro vědy empirické)

4pragmatická-pravdivé je to,co má pro nás nějaký užitek(prakticko-technické jednání)Některé výroky nemá cenu posuzovat(formulovat) z hlediska pravdivosti a nepravdivosti„Pravda vítězí“Pravda jako morální hodnota-pravda jako pravdomluvnost,upřímnost;pravda jako správná cesta,pravda jako výraz přesvědčení,že když člověk nahlédne nějakou pravdu,má za ní jít.

13Co je metodická skepse,cíl,postup a výsledek(R. Descarta) Ve své filosofii Descartes používá stejnou metodu jejímž počátkem je pochybován -metodická skepse.smysl,cíl-nalezení jistého poznání,nezpochybnitelného základu postup-eversio(vyvrácení,bourání)všech dosavadní filosofií uznávaných archai(východisek,principů)–jistota smyslových poznání i matematických pravd je pochybná(argument souvislého snu a deceptora)výsledek,cíl-jediné,o čem nemohu pochybovat,je to,že pochybuji a tedy,že musím být,existovat:Res cogitans = věc myslící.Descartes nachází v jistotě vlastního myšlení nejvyšší filozofický princip,nejvyšší pravdu,která je nepochybná.Tím je také zdůvodněna nesporná existence duše jako něčeho,co ke svému bytí nepotřebuje níc,co je substancí.Myslící substance je Deseartovi něčím zásadně odlišným od světa těles,tj. od hmotné substance,kterou lze charakterizovat atributem(vlastností) rozprostraněnosti.V tomto smyslu je Descartova filozofie příkrým metafyzickým dualismem.

14Nastiňte hlavní myšlenHusserlovy fenomenologie intencionalita?podle Husserla má naše poznání dogmatický ráz1oblast vědomí jako podmínka veškeré zkušenosti(musíme se zřeknout své dogmatické víry v samozřejmou existenci vnějšího světa,musíme tezi o existenci světa dočasně zbavit platnosti-"uzávorkovat ji")2po"uzávorkování" se svět pro nás stává pouhým fenoménem(jevem)našeho vědomí3psychologie je součástí světa,proto ji musíme také"uzávorkovat"-tak dojdeme k absolutnímu,transcendentálnímu vědomí4přirozený svět našeho života je odlišný od světa zkoumaného vědou(svět vědy je světem abstrakce a matematizace)-věda nám v mnohém ulehčuje život,ale nepomáhá nám najít jeho smysl.Epochéje fenomenologická redukce ega.Důležitým hlediskem fenomenologie je chápání noetické struktury světa-svět má charakter zjevovanéhoFenomén-čistý jev„to,co se samo ukazuje,a tak,jak se samo ukazuje,bez jakýchkoli dalších předpokladů.fenomenologické vědomí-jádrem časového vědomí je vědomí přítomnosti,která ovšem nemůže být pouze„bodová“člověk,který deklamuje báseň,ji musí umět celou,svým posluchačům ji však předkládá slovo za slovem,hlásku za hláskou–a oni si ji bez problémů postupně skládají v celek.Má-li člověk rozumět mluvené řeči,musí si podržovat to,co už zaznělo,ale zároveň také očekává,co teď přijde.Jen tak lze pochopit fenomén překvapení–například kdyby se přednášející opakoval,vybočil z role a podobně.Tuto složitou strukturu přítomné zkušenosti,totiž retence uplynulého,prezentace právě vnímaného a protence čili očekávání nazývá Husserl„časovým dvorcem.