01-Demokracie. Demokratick  forma vl dy Volby a voleb syst‚my. Judaismus. Formy st tu a formy vl dy-ot zky copy

Volby a volební systémy

Jedním ze základních principů demokracie jsou svobodné a pravidelně pořádané volby. Funkce voleb:

• na jejich základě vzniká vláda, parlamentní většina i opozice

• volbami jsou do politického systému zapojeni voliči

• jsou nástrojem demokratické kontroly

• udělují legitimitu zvoleným stranám.

V evropských demokraciích se volby konají zpravidla na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.

V š e o b e c n o s t = všichni občané, kteří dosáhli určitého věku (v Evropě zpravidla 18 let), mohou volit (aktivní volební právo) nebo být voleni (pasívní volební právo).

R o v n o s t = každý volič má stejný počet hlasů (v obecních volbách) a každý hlas má stejnou váhu.

Pozn.: např. v kuriovém volebním systému Rakousko-Uherska měly hlasy váhu podle toho, ke které z volebních kurií volič patřil.

P ř í m o s t = každý volič volí své kandidáty přímo, bez jakéhokoli mezistupně (např. občané v USA nevolí svého prezidenta přímo, ale volí tzv. volitele, a ti teprve volí prezidenta).

S v o b o d n é v o l b y = volič má svobodný výběr mezi kandidáty či stranami – nesmí být na něho vykonáván žádný nátlak za účelem odevzdání hlasu!

T a j n é h l a s o v á n í = nikdo se nedozví, pro koho se volič rozhodl (proto musí voliči upravovat hlasovací lístky za zástěnou). Pozn.: volba aklamací = veřejně hlasuji zvednutím ruky.

Existují 2 základní volební systémy:

VĚTŠINOVÝ SYSTÉM = je nejstarší (vznikl už v 5. stol.př.n.l.) a nejjednodušší. Volební obvody jsou jednomandátové a počet zvolených poslanců vždy odpovídá počtu volebních obvodů. V každém volebním obvodu je v zásadě zvolen poslancem ten, kdo dostane nejvíce hlasů. Rozlišují se však ještě 2 varianty:

1. anglosaská varianta = volby je pouze jednokolová, protože stačí tzv. relativní (prostá) většina (např. 21%) – je levnější (např. ve Velké Británii);

2. francouzská varianta = vyžaduje se tzv. absolutní (nadpoloviční) většina. Tato varianta může být i dvoukolová: získá-li kandidát už v 1. kole nadpoloviční většinu, získá mandát. Pokud nikdo v 1.kole nadpoloviční většinu nezíská, koná se zpravidla po týdnu 2. kolo voleb, do něhož však postupují jen 2 kandidáti, kteří měli v 1. kole nejvíce hlasů.

V ý h o d y: stabilita politického systému /do parlamentu se dostane méně stran, které musí zastupovat co nejširší vrstvy, vládu vytvoří zpravidla jedna vítězná strana, prosazení nových (např. extremistických) stran je obtížnější, existuje stabilní opozice/

N e v ý h o d y: může vzniknout nepoměr mezi počtem obdržených hlasů a počtem získaných mandátů (k volbám se totiž může dostavit v různých obvodech různý počet voličů) – strana, která získá procentuálně nejvíce hlasů, může skončit i druhá a nemá možnost podílet se na vládě (to se občas stalo např. ve Velké Británii). Dále: nedostatečná či chybějící reprezentace společenských menšin, ztížená možnost vzniku nových stran může vést ke „zkostnatění“ politického systému.