Masopust v Romansu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- tato doba také přináší plodnost ženám, polím i všemu živému a současně zahání zlo a různé hříchy
→ masopust je tedy spojen se zemědělstvím, biologickou obnovou, má ale právě i společenský význam
- v Romansu proběhly v podstatě masopusty dva – jeden pořádali chudí a druhý bohatí – z toho pak mohou vyvěrat (jako se to stalo v Romansu) duální konflikty – i když to nebyl pouze boj mezi chudými a bohatými, ale povstalci usilovali o opravdovou spravedlnost pro sedláky a vesničany
13. NÁVRAT K SEDLÁKŮM
- 2 odlišné modely povstání té doby:
1. hnutí odporu na venkově vystupující proti institucím, jako je panská vrchnost či město
2. selské usedlosti si chtějí uchovat určitou pravomoc a finanční samostatnost – tyto revolty zpochybňují velkou nastupující sílu novověku, která se jmenuje stát a jejíž moc stoupá a vše pohlcuje
- nepokoje v Romansu jsou zřetelně zaměřeny proti státu a proti daním (tedy k druhému modelu), přestože jsou spjaty s městem, tak proti státu jsou zaměřeny viditelněji
14. PRŮKOPNÍCI ROVNOSTI
- advokáti třetího stavu zaujímají ke šlechtě útočné stanovisko, na společnost jako selek pohlížejí z hlediska „organicismu“, pojímají ji tedy jako dobře strukturovaný celek, v němž jedinec představuje pouze nepatrnou část
- advokáti také chtějí třetímu stavu vrátit důstojnost uplatněním požadavku rovnocennosti všech tří stavů
- dauphinští advokáti předložili jasnou ideologickou koncepci křesťanství a racionalismu, s mírným sklonem k rovnostářství
- odvolávají se také na dekret z roku 1341, jímž byli všichni osvobozeni od berní – tedy i třetí stav, a proto už nemají existovat povinné berně, ale pouze dobrovolné příspěvky