Současné chorvatsko - zápisy z hodin

- na světě není příliš mnoho míst, kde panuje středomořské klima (pouze 4 , ve všech se pěstuje víno -) pobřeží Chille, Kalifornie, JAR, Chorvatska)

- hranice mezi klimatem středomořským a kontinentálním je velice ostrá – mohou za to hory (středomořské klima nedosahuje dále než 18 km od pobřeží)

- nejrozsáhlejší pohoří je Velebit strmě od mořské hladiny

- pohoří: Velika, Mala Kapela – Dinárská horská soustava

- nejvyšší vrchol je v pohoří Dinara (pomezí Chorvatska a Bosny a Hercegoviny), nejvyšší vrcholek je Sinjal (ale za nejvyšší horu Chorvatska se považuje Dinara 1831m.n.m)

- přírodní památky – 8 Národních parků, 10 přírodních rezervací

Nejvýznamnější řeky: nejdelší Sáva(pramení ve Slovinsku, v Srbsku-Bělehrad se vlévá do Dunaje), Dráva, Mura, Kupa(vlévá se do Sávy- geografická hranice Balkánského poloostrova), Dunaj(část hranice se Srbskem)

- nejvyšší hora Balkánu je Musala (2955 m. n. m.) v Bulharsku

- nejvyšší hora Jugoslávie byla Triglav (2864 m. n. m.) ve Slovinsku

- nejvyšší hora Bosny a Hercegoviny je Maglić

- většina Chorvatska je nížinatá, lehce zvlněný terén

- Velká Dunajská kotlina

- největší přírodní jezero je Vransko jezero nedaleko Biogradu(voda sladká+slaná), nejznámější jezera jsou Plitvická jezera

- umělé vodní nádrže – největší je Peruća ve vnitrozemí Dalmácie

• - 62 % Chorvatska náleží k úmoří Černého moře(na východ od Dinár), 38 % k Jadranu

• - některé řeky jsou ponorné, některé řeky se vlévají do mořského dna zespodu -) vytváří se víry, vzniká zde tzv. Brakická voda -) významná loviště ryb

- řeka Neretva vytváří deltu

- skládá se z několika historických zemí, které v minulosti procházely různým vývojem:

1) Historické Chorvatsko

- SZ část je nejhustěji osídlena, je to vlastně dnešní Chorvatsko

- úzký pás mezi pobřežím Jadranu po Drávu

- na toto území se přesunula státnost z Dalmácie (v 16. st. z Dalmácie do Panonie)

-byla zde vojenská hranice

2) Slavonie

- na V, území mezi Sávou a Drávou

- v 16. a 17. století patřilo toto území Osmanské říši

- od roku 1699 (Karlovický mír) je součástí Habsburské říše

3) Dalmácie

- Dalmácie patřila Benátčanům až do roku 1797 (zánik Benátské republiky)

- ve století 16. a 17. vnitrozemí Dalmácie patřilo Osmanské říši až do 18. st., kdy to ovládli

Benátčané

- potom rovněž připadlo toto území k Habsburkům splečně s územím Dubrovnické republiky (v minulosti to byl suverénní státní útvar)

- Dubrovnická republika je historicky oddělená - v polovině 18. st. benátčané ovládli území a měli tedy hraničit

- Srem – pozůstatek na východě po Srbsku

- Istrie – vnitrozemí bylo součástí Habsburské monarchie a západní území patřilo Benátčanům až do zániku Benátské republiky -) po Napoleonských válkách připadlo také Habsburské monarchii