Neologismy v názvosloví výpočetní techniky - referát

Novotvorenice u računalome nazivlju

(Neologismy v názvosloví výpočetní techniky)

Antun Halonja, Milica Mihaljević

Úvod

Vážený pane doktore, vážení posluchači, připravila jsem si pro vás referát o článku Novotvorenice u računalome nazivlju (Neologismy v názvosloví výpočetní techniky. Tento článek vyšel v roce 2012 v časopise Jezik a jeho autory jsou Antun Halonja, Milica Mihaljević .

V práci se podle terminologických zásad analyzují nové názvy související s výpočetní technikou, které byly v roce 2011 prezentovány v rámci soutěže o slovo roku, kterou organizoval časopis Jezik. Text se věnuje jak slovům patřícím do spisovného chorvatského jazyka, stejně tak i slangovým výrazům.

Úvod do problematiky

V tomto roce se v již zmiňované soutěži objevilo mnoho slov týkajících se počítačů, které se snaží nahradit podle autora nepřijatelné anglicismy. Toto odvětví budí zájem u lingvistů ale i u lajků, právě z důvodu četných cizích slov a velice častého užívání těchto cizích výrazů.

V chorvatské jazykovědné literatuře bylo již na toto téma sepsáno mnoho prací, ale toto témě se neustále vyvíjí a stále není plně zpracováno. Objevují se stále nová slova, příručky a slovníky spojené s touto terminologií. Stejně tak můžeme sledovat nárůst anglicismů v tomto oboru, které jsou podle autora špatně a nevhodně přejaté.

Pravidla pro tvorbu slov

Autor vidí jako velice pozitivní ty snahy, které místo anglických výrazů navrhují vhodné chorvatské výrazy. Autor ovšem nemá snahu za každou cenu najít chorvatská výraz, ale hodnotí také jeho vhodnost, přesnost či dodržení terminologických principů při jeho tvorbě. Uvádí zásady uvedené v Chorvatské terminologické příručce:

• Domácí názvy mají přednost před cizími

Raději se mají užívat výrazy jako računalo (pc), pisač (tiskárna), zaslon (displej), mreža (internetová síť), než kompjuter/komplutor, printer, display, web. Raději se má užívat skup (soubor)/zaliha (záloha) než set. Raději oštećenje (poškození) než deformacija; usklađivanje (soulad) než harmonizacija; zalihost (přebytečnost) než redundancija;

razlučivost (rozlišení obrazovky) než rezolucija; sažimanje podataka (komprimovat data) než komprimiranje podataka.

• Slova latinského a řeckého původu mají přednost před názvy převzatých z anglického, francouzského a německého jazyka.

Raději (referencija než referenca (odkaz na zdroj); licencija než licenca (licence); interpretator než interpreter (tlumočník).

• Slova více rozšířená a přijatelnější pro uživatele mají přednost před méně rozšířenými. O tom rozhodují odborníci jednotlivých oborů.

• Slova musí být v souladu s (fonetickým, morfologickým, slovotvorebným, syntaktickým) systémem chorvatského spisovného jazyka. Na úrovni pravopisné a fonologické jsou často problémy se zvučností (potprogram/podprogram). Na morfologické úrovni se objevují potíže s tvary jednotlivých slov (např.: množné číslo od put jsou putovi a ne putevi). Problém na syntaktické úrovni vzniká při normalizaci víceslovných názvů např. místo metoda mjerenja se doporučuje spojení mjerna metoda. U tvorby slov vyvstává problém s odvozením příslušného přídavného jména např. význam slova operacijski a operativan se liší. Operacijski je příslušné přídavné jméno k podstatnému jménu operacija (operace), operacijska dvorana (operační sál). Operativan má potom význam aktivní, pracující, činný, efektivní, výkonný, příkladem nám může být slovní spojení operativni sustav (operační systém).

• Kratší výrazy mají přednost před delšími. V této souvislosti autor poukazuje na pleonasmus což je nadbytečné hromadění významově blízkých výrazů (magické kouzlo, hlavní protagonista, jedinečný unikát, původní originál).

• Přednost mají také výrazy, od kterých se lépe tvoří další slova. To je jeden z důvodů, proč se dává přednost odvozeninám pro původce děje se sufixem –telj před sufixem –lac.

• Je třeba zabránit tomu, aby slovo mělo více významů v jednom terminologickém systému.

• Nemělo by docházet k bezdůvodné změny slov, které již mají svůj význam.

• Všechny odvozované termíny, které patří do stejné skupiny, musí být odvozeny stejným způsobem. Např. suosnik (koaxiální kabel) slovo, které vyhrálo na 1. jazykové soutěži tohoto časopisu je dobrá alternativa k názvu koaksijalni kabel. Ale vzhledem k tomu, že zde máme názvy ostatních drátu v podobě slovního spojení jako antenski kabel, mrežni kabel, USB kabel, električni kabel, optički kabel, bylo by lepší použít stejný způsob tvorby a užívat slovní spojení suosni kabel. Podle autore je tedy nutné názvy a termíny systematizovat.